Rádoby „nezávislá“ WHO. Komu ale doopravdy zobe z ruky?

31.05.2023 8:40 | Komentář

Ještě před několika lety o její existenci běžní Češi spíše jen tušili. Výrazněji jejich pozornost zaujala až v době pandemie nemoci COVID-19. Řeč je o Světové zdravotnické organizaci (WHO). Mnozí z nás ji přitom vnímali jako silnou a nezávislou autoritu, která dokáže světovou pandemii zvládnout. Váhavost a opakované veletoče v případě opatření proti šíření této nemoci nás ale opakovaně přesvědčily o opaku. A bohužel se ukazuje, že WHO není nejen zásadně kompetentní v oblasti zdravotnictví, ale ani příliš nezávislá.

Rádoby „nezávislá“ WHO. Komu ale doopravdy zobe z ruky?

Foto: Repro. Youtube
Popisek: Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus

WHO je totiž veřejnou institucí pouze na papíře. Formálně ji sice řídí Světové zdravotnické shromáždění složené ze zástupců jmenovaných 194 členskými státy, ale mnohem důležitější je, kdo provoz celé instituce platí. WHO je financována povinnými příspěvky členských států, které se vypočítávají dle výše jejich HDP a dobrovolnými dary. Dle výroční zprávy za loňský rok jen 11 procent z příjmů WHO ve výši téměř 4,4 miliardy dolarů pocházelo z povinných příspěvků členských zemí. Zbytek platí dobrovolní dárci, kteří svůj příspěvek mohou anebo nemusí poskytnout. A proto je v nevyšším zájmu vedení WHO, aby zájmům těchto „dobrovolných“ přispěvatelů vycházela co nejvíc vstříc.

Mezi těmito dobrovolnými dárci hrají významnou roli i soukromé subjekty jako je Nadace Billa a Melindy Gatesových, nadace bývalého amerického prezidenta Clintona, ale i farmaceutické společnosti. Jaký vliv mohou tito dárci mít na směřování WHO ukazuje i případ prvně jmenované nadace zakladatele Microsoftu a jeho exmanželky, která každoročně financuje přibližně desetinu rozpočtu celé této „nezávislé“ nadnárodní organizace se sídlem v Ženevě. Jednatel Gatesovy nadace Chris Elias před časem prohlásil: „Některé oblasti činnosti dostávají větší podporu než jiné, protože nemáme ad hoc strategii pro všechny oblasti, které dnes pokrývají globální zdraví.” Problematičnost soukromých dárců potvrzuje i Lawrence Gostin, profesor university v Georgetownu a ředitel zdravotnického právního centra WHO: „Velká část finančních prostředků, které Gatesova nadace poskytuje WHO, je spojena s její agendou. To znamená, že organizace již není schopna nezávisle určovat své priority v oblasti globálního zdraví“.

Činnost WHO přitom nemalými částkami v řádu desítek milionů dolarů sponzorují i velké farmaceutické společnosti, jako je: Roche, Jannsen, Johnson and Johnson, Merck, Novartis či Novo Nordisk. Dodejme, že na rozdíl od povinných příspěvků mohou jednotliví dárci přidělovat své peníze na libovolné účely. Podle analýzy rozpočtu organizace z let 2004 až 2005 bylo 91 % těchto dobrovolných darů WHO přiděleno na nemoci, které se na celosvětové úmrtnosti podílejí pouhými 8 procenty. Zároveň nemalou část rozpočtu spolknou i výdaje naprosto nesouvisející s bojem proti chorobám. Organizace například každoročně utratí kolem dvou set milionů dolarů jen za cesty svých zaměstnanců. Pro srovnání v roce 2016 WHO vydala na boj s AIDS a hepatitidou přibližně jen 71 milionů dolarů. Na malárii to bylo 61 milionů dolarů a do zpomalení šíření tuberkulózy WHO investovala 59 milionů dolarů. Dohromady tedy za léčení a prevenci těchto závažných chorob utratila méně než za letenky a hotely pro své dobře placené zaměstnance.

To však nejsou jediné problémy, které WHO doprovázejí. K vylepšení obrazu WHO nepřispívá ani její ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus. Je to bývalý člen etiopské Tigrajské lidově osvobozenecké fronty (TPLF), která byla založena v 60. letech minulého století pilnými čtenáři děl Marxe, Engelse, Lenina, a dokonce i Mao Ce-tunga a byla až do letošního března vedena jako teroristická organizace.