Když se letoun F-35 vyvíjel, byl lidem i politikům představován jako cenově dostupná náhrada stíhačky F-16 a letounu A-10, který poskytuje přímou palebnou podporu. Cenová dostupnost už dávno padla, na vývoj letounu šly stovky miliard dolarů, tedy biliony korun, což se odráží i v jeho ceně.
Jak se ale dozvěděli v neziskové organizaci POGO (Project on Government Oversight – projekt pro dohled nad vládou), F-35 selhává i v tom, co měl být, tedy náhrada předchozích platforem. Vycházejí z výsledků srovnávacích testů, které se uskutečnily v letech 2018 a 2019. Výsledky nejsou příliš konkrétní, protože byly z velké části začerněny, údajně kvůli národní bezpečnosti. Získány byly nedávno přes zákon o svobodném přístupu k informacím po žalobě za to, že původní požadavek na zveřejnění z roku 2022 byl ignorován. I z nekonkrétních výsledků ovšem F-35 vychází nelichotivě. A hlavně, podle POGO zde byla jasná snaha tyto testy a jejich výsledky zamést pod koberec, nemluvě o tom, že už podmínky jejich konání byly podezřelé.
Autor článku, Dan Grazier, bývalý člen námořní pěchoty a veterán, uvádí, že Pentagon zprávu o výsledcích testů sepsal až v únoru roku 2022. Tedy tři roky potom, co se testy odehrály. Měly testovat schopnost letadla poskytovat palebnou podporu, pozorovat a reportovat situaci dalším letadlům a také hledat ztracené vojáky. Probíhaly od dubna 2018 do března 2019.
Důvodem jejich konání bylo nařízení Kongresu. Tehdejší vedení amerického letectva s nimi nesouhlasilo, náčelník generálního štábu letectva generál Mark Welsh je označil za „hloupé cvičení“ a tvrdil, že F-35 nikdy A-10 neměla nahradit. Jenže to podle Graziera není pravda, původní dokumentace dokazuje, že F-35 měla A-10 nahradit.
Je asi namístě vysvětlit, co je A-10 za letadlo. Jedná se o jednomístný proudový letoun, určený k poskytování palebné podpory, tedy k ničení tanků a opevněných cílů. Ve službě je od roku 1977. A-10 je zkonstruován okolo svého třicetimilimetrového kanónu GAU-8 Avenger, který při střelbě vydává ikonický zvuk BRRRRT. Letoun byl vyvinut, aby byl extrémně odolný, takže má celkem 540 kilo titanového pancéřování. Byl použit v obou válkách v Iráku, v boji proti islamistům a také při válce na Balkánu.
A-10 v letu
Zdroj: YouTube
Nyní k samotným testům. Grazier poukazuje na to, že se jich nezúčastnili vojáci na zemi. Vzhledem k tomu, že se testovalo, jak letadla dovedou pozemnímu vojsku poskytovat podporu, to vrhá na směrodatnost výsledků stíny. Bývalý mariňák odhaduje, že špičky letectva o skutečnou demonstraci palebné podpory nestály. Poukazuje, že v bojové situaci musejí vojáci na zemi navést pilota na těžko viditelný cíl a letoun musí v oblasti vydržet dost dlouho, aby cíl našel a zničil kanónem nebo bombami. „Nicméně srovnávací testy mezi A-10 a F-35 byly nastaveny tak, že nebyly schopny adekvátně prověřit schopnosti F-35 tuto klíčovou roli plnit,“ uvádí Grazier.
Kromě toho se konaly v poušti, kde je najít cíl extrémně jednoduché. A také to znamená, že simulace podmínek, kdy je jedno letadlo sestřeleno a další musí chránit oblast, než dorazí pro pilota záchrana, byla nepřesná. Jak Grazier poukazuje, pilot by se snažil schovat, pro tyto účely by byl ideální zalesněný terén.
Autoři testů se prý snažili F-35 zvýhodnit i jinak. Například že pilotovali piloti se zkušenostmi na A-10, kteří pak přešli na F-35, protože zbytek neměl trénink na předávání informací a záchranné mise. Grazier poukazuje, že tento nedostatek letectvo stále nenapravilo.
Kromě toho, palebná podpora a záchranné mise jsou jedněmi z nejobtížnějších, protože piloti musejí střílet v oblasti, kde jsou spřátelné jednotky. Veterán se pak diví, že až na jeden test se nepoužívala ostrá munice. Místo analýzy přesnosti zásahů se tak spoléhalo na videa z kokpitu, výpovědi pilotů a personálu na zemi. „To umožnilo činitelům manipulovat výsledky podle požadavků,“ varuje Grazier. Ostrá munice prý nebyla použita kvůli bezpečnosti.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta