Bělobrádek se před třemi lety vydal na sraz sudetských Němců s cílem přispět na sjezdu k dalšímu pokroku ve smiřování mezi Čechy a sudetskými Němci. Sudetoněmecké krajské sdružení zastupuje zájmy těch Němců, kteří po druhé světové válce byli nuceni opustit Československo.

Pak Bělobrádek mohl opakovat kudy chodil, že se nejel omlouvat, smiřovat ani otevírat nároky na odškodnění, ale jen navštívit krajany– ale přesto část ODS, KSČM i veřejnosti mu to měla za zlé a čelil nemalé kritice.

Nyní dorazila pozvánka na tento sraz i jeho stranickému nástupci Marianu Jurečkovi, který se ji – i na základě Bělobrádkovy zkušenosti – rozhodl odmítnout. „Na rovinu říkám: Zdvořile odmítnu. Je na vládě, aby určila, kudy kontakt se sudetskými Němci dál vést. Bělobrádek tam jel právě s mandátem vlády, oficiálně oslovené,“ sdělil Jurečka.

Lepší by podle něj bylo, aby místem k setkání s odsunutými obyvateli byla domací půda. „Nemám problém se s nimi potkat v Praze. A vážím si toho, že se sudetští Němci před pár lety vzdali nároků na majetky své či svých předků, což v české společnosti pořád málo lidí ví,“ dodává.

Na stůl také přišla otázka týkající se polarizované české společnost v souvislosti s debatou o migraci. Zmiňuje příklad, kdy kolovala fotografie, na níž je vlak s lidmi na střeše, kde se psalo, že tak přijíždějí migranti do Chebu, i když za vlakem se rozkládala krajina z oblasti Indie. „Na šíření paniky to stačilo, ale zodpovědný politik to dělat nesmí. Jenže někteří, když nemají téma, zvednou strach,“ dodává Jurečka.

Ani „Antibabiš“ a kritika Andreje Babiše za každou cenu podle Jurečky nefungují. „V této lince už jet nechci. Je mnoho věcí, které, kdyby kdokoli z opozice v té vládě seděl, neudělá jinak. Přesto mají někteří pocit, že je potřeba ji vždy lacině kritizovat,“ všímá si.

„Třeba se mě média ptala na názor na Karla Havlíčka, ministra průmyslu a nově i dopravy, čekalo se, že ho jako člen opozice budu kritizovat. Jako zodpovědný politik mu přece musím fandit, aby se mu práce dařila,“ konstatoval předseda lidovců.

Nelíbí se mu, že u nás pořád žijeme hloupým vzorcem, že opozice musí ztrhat všechno, s čím přijde vláda. „Tak to přece nefunguje. Německá politická kultura je na lepší úrovni, a pokud tam většina scény ví, že je něco v jejich národním zájmu, stojí za tím,“ podotýká Jurečka. A dodává, že si přece nebude říkat, jak bude skvělé, když se na resortu dopravy nebude další rok a půl dařit. Kdo na tom prodělá? Jen občan, nikdo jiný.