Donald Trump učinil krok, který zruší zvýhodnění černošských a hispánských studentů, kteří tak od státu dostávali jistou kompenzaci za údajný sociální handicap. Otázka znevýhodnění menšin v Americe panuje již od 60. let minulého století, kdy byla skončena rasová segregace. Americký ministr spravedlnosti Jeff Sessions označil tento krok za „návrat k vládě práva“. Mezi 24 ustanoveními, které nyní Sessions ruší, je drtivá většina z období vlády bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy.

Tento krok zcela zapadá do Trumpovy koncepce odmítání a postupného vracení změn a regulací, které v americké politice uskutečnila Obamova administrativa. Americká aktivistka Amy Siskind, která bojuje především za práva LGBT menšiny, se Trumpově kroku věnovala na Twitteru. „Obzvláště, pokud Trump bude moci jmenovat dalšího soudce Nejvyššího soudu, se rozlučte s pozitivní diskriminací. Trump zruší spoustu Obamových nařízení, která umožňují zohlednit rasu ve věci přijímacích řízení na vysoké školy tak, aby se pomohlo různorodému vzdělávacímu prostředí,“ napsala.

Na Trumpovy kroky zareagoval také člen Sněmovny reprezentantů USA za Demokratickou stranu, Emanuel Cleaver. „Co mohou černoši ztratit? Co takhle přijetí na vysokou školu, prokazatelnou cestu ven z chudoby? Skutečně hanebné rozhodnutí,“ napsal rozhořčeně.

Jak zmínila LGBT aktivistka Amy Siskind, jde také o jmenování nového člena Nejvyššího soudu USA. Tento orgán má tradičně 9 členů a nové přírůstky jmenuje a vybírá vždy stávající prezident země. Nedávno svůj chystaný odchod z funkce oznámil Anthony Kennedy. Dnes jednaosmdesátiletého soudce jmenoval do funkce v roce 1988 tehdejší republikánský prezident Ronald Reagan.

Donald Trump již jednoho soudce jmenoval. V roce 2017 do funkce uvedl Neila Gorsuche, kterému je pouhých 50 let. Předpokládá se, že republikána Kennedyho nahradí dalším republikánsky a konzervativně smýšlejícím soudcem podobného věku. Tím by mohl na desítky let ovlivnit rozhodování Nejvyššího soudu v USA ve prospěch konzervativní politiky, neboť v současné době tvoří Nejvyšší soud USA 5 soudců jmenovaných za republikány a 4 soudci jsou za demokraty.

Americký konzervativní politický komentátor Dinesh D’Souza napsal na Twitter, že jde o další zvrácení Obamových kroků. „Brzy to bude vypadat, jako by nikdy nebyl prezidentem,“ dodal D’Souza.

Americká ministryně školství Betsy DeVosová uvedla v oficiálním prohlášení, že školy by po změnách i nadále měly poskytovat všem studentům rovné příležitosti v souladu s platnou legislativou.

Americký novinář Jamil Smith ale v nových nařízeních vidí prvky bělošské nadřazenosti. Na Twitteru napsal: „Bělošská nadřazenost prospívá díky mýtům. Jedním z nich je příhodná fikce, že všichni studenti se na vysoké školy hlásí ze stejné startovní pozice. Díky tomu není rasová nerovnost ve vyšším vzdělávání dílem úmyslu, nýbrž dílem přírody. Betsy DeVosová chce, abyste právě tomu uvěřili.“

Deník Texas Tribune si všímá toho, že nová, nebo lépe řečeno staronová pravidla nejsou pro školy závazná. Své způsoby rasového zvýhodnění menšin si mohou ponechat, jediný rozdíl je v tom, že k nim nejsou nuceny. Například Texaská univerzita v Austinu již oznámila, že si svá stávající pravidla pro přijímání nových studentů zachová.

Politický analytik David Axelrod, který byl hlavním stratégem obou prezidentských kampaní Baracka Obamy a poté sloužil jako prezidentův poradce, se na Twitteru opřel do Donalda Trumpa. „Zajímalo by mě, jaká ‚pozitivní diskriminace‘ dostala Donalda Trumpa na jeho vysokoškolská studia? Bylo by zajímavé vidět jeho studijní výsledky a známky, které stejně jako jeho daňová přiznání nikdy nespatříme. Jaká je asi šance, že ho tam protlačil tatínek?“ uvažuje Axelrod.