Varoufakis tvrdí, že Evropská unie nebyla na krizi v Řecku připravena a svými následnými kroky vše pouze zhoršila. EU podle jeho názoru připomíná gamblera, který je závislý na rozhazování peněz. Růst řecké ekonomiky nepovažuje řecký ministr financí za žádné velké pozitivum, protože stejně neodráží reálnou situaci. „Jde pouze o statistický údaj. Z hlediska příjmů a cen k žádnému zlepšení nedošlo,“ stěžuje si Varoufakis a konstatuje, že stávající krize posílila krajní pravici po celé Evropě. „Také proto je zapotřebí, abychom změnili směřování EU,“ zdůvodňuje ministr.

Obavy Němců, že jde pouze o výmluvu Řeků, aby nemuseli pokračovat v reformách, považuje Varoufakis za liché. „Pokud dáme důchodci žijícímu za 300 eur měsíčně dalších 300 eur ročně, tak to přece neznamená popření reforem. V rámci reforem se spíš bavme o kartelových dohodách a bohatých podnikatelích, kteří neplatí téměř žádné daně,“ kritizuje řecký ministr financí. Za hlavní problém považuje systém klientelismu a korupce, jenž v Řecku podle jeho názoru vládne. „Proč stojí kilometr dálnice trojnásobek toho, co v Německu? To je to, co musíme vyřešit. A my místo toho hovoříme o otevírací době v lékárnách,“ zmiňuje Varoufakis.

Varoufakis připouští, že on ani jeho další kolegové nemají žádné zkušenosti s vládnutím zemi. Považuje však tuto skutečnost spíš za výhodu. „Nejsme tak alespoň součástí nefunkčního systému. Navíc plánujeme spolupracovat s experty. Už jsme navázali spolupráci s generálním tajemníkem OECD Josem Angelem Gurriaou, který nám přislíbil pomoci s reformním programem,“ argumentuje řecký politik. V rámci předvolební kampaně Varoufakisova mateřská strana Syriza avizovala výdaje v řádech miliard. Realizace programu však prý bude možná i bez dalších dluhů. „Mohu vám garantovat, že bez úrokových plateb nikdy nesestavíme deficitní rozpočet. Nikdy.“ Slibuje Varoufakis.

celý rozhovor v angličtině máte k dispozici ZDE

Řecký ministr se v rozhovoru rovněž vrátil ke svému rozhodnutí vyhostit ze země zástupce tzv. trojky mezinárodních věřitelů, kam patří Evropská centrální banka, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond. „Víte, co je to ona trojka? Je to skupina technokratů, která sleduje realizaci reforem. Lidé nás zvolili proto, že náš pohled se od toho jejich diametrálně odlišuje. Oni naši zemi zruinovali. Přitom nemají žádný mandát, aby prosazovali politiku, se kterou nesouhlasíme. To však neznamená, že bychom dále nechtěli spolupracovat s našimi partnery,“ ujišťuje Varoufakis.

Před Varoufakisem neobstojí ani argument, že Řecko s podmínkami věřitelů souhlasilo. Celou situaci přirovnává k období po první světové válce. „Někdy mám pocit, že Evropané se ze své historie vůbec nepoučili. Po skončení první světové války přece i Německo podepsalo Versailleskou smlouvu. I přesto, že ta smlouva byla špatná. Evropa si mohla ušetřit mnoho utrpení, pokud by ta smlouva pozbyla platnosti,“ míní Varoufakis a jednoznačně tvrdí, že Řeckem podepsané smlouvy byly velkou chybou. „Už takto obrovsky zadlužené zemi byly poskytnuty další půjčky. Představte si, že jeden z vašich přátel přijde o práci a nemůže splácet hypotéku. Dal byste mu další úvěr, aby mohl splácet onu hypotéku? To by přece nefungovalo. Já prostě jsem ministr financí zbankrotované země!“ říká Varoufakis.

Za řešení řecký ministr financí považuje snížení celkového objemu dluhů. Je si však vědom, že takový návrh se nesetkává nejenom u německé vlády s příliš velkým pochopením. „Za optimální považuji snižovat dluhovou zátěž bez toho, abychom se dotkli peněz, které vlastníme. Pokud by řecká ekonomika dlouhodobě rostla, věřitelé by dostali vše zpátky. V opačném případě nikoli.“ Navrhuje Varoufakis. Silné postavení Německa v EU mu nevadí, ale uvítal by, kdyby kancléřka Merkelová přišla s obdobou Marshallova plánu. „Německo by tak mohlo přispět ke sjednocení Evropy. To by byl skvělý odkaz Merkelové pro budoucí generace,“ míní řecký ministr, který v závěru rozhovoru rezolutně odmítá, že by jeho země chtěla o finanční pomoc požádat Moskvu. 

Rozhovor byl veden ještě před rozhodnutím Evropské centrální banky neakceptovat řecké dluhopisy jako zástavu za úvěry komerčním bankám. Řecko tak fakticky přišlo o jeden z klíčových zdrojů svých příjmů. Komentátorka ECHO 24 Zlámalová považuje tento krok za "spuštění atomového tlačítka a začátek konce Řecka v eurozóně".