Příjmy z poplatků tvoří podle Zavorala asi 95 procent rozpočtu Českého rozhlasu. Poplatek podle něho zaručuje nezávislost veřejnoprávních médií na politické vůli a politické moci. „Což, kdyby byla média financována ze státního rozpočtu, zajistit nelze,“ zdůraznil Zavoral. Zvýšení poplatku, který je dán zákonem, o pětikorunu, by podle něho přineslo rozhlasu asi 225 milionů korun ročně.

Dvořák uvedl, že jednorázový růst sice problém vyřeší, za nějakou dobu ale nastane znovu. „Faktická nezávislost znamená, že žijeme v prostředí, kde můžeme dopředu plánovat a máme dostatek peněz na to, abychom mohli veřejnou službu divákům poskytovat,“ zdůvodnil televizní ředitel možnou indexaci poplatků. Zavoral naopak soudí, že indexace má svá úskalí a není úplně běžná.

Účastníci semináře se shodovali v tom, že nynější způsob financování veřejnoprávních médií je funkční a je třeba jej zachovat. Podle ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) je tato forma dostatečnou zárukou svobody a poskytování objektivních informací. Proti úvahám o zestátňování veřejnoprávních médií se postavil také sociálnědemokratický místopředseda Sněmovny Tomáš Hanzel. Rovněž mediální analytik Milan Šmíd soudí, že financování těchto médií musí být odděleno od bezprostředního politického vlivu. Upozornil ale na to, že jejich příjmy stagnují.

Před proměnou veřejnoprávních médií v „média politické služby“ a v „média propagandistická“ varoval spisovatel a publicista Jaroslav Veis, jenž v této souvislosti zmiňoval vývoj v Maďarsku a v Polsku. Média veřejné služby podle něho stojí a padají s liberální demokracií. „Ohrožení liberální demokracie je ohrožením médií veřejné služby,“ řekl.