„Naprosto nedůvodně upřednostňuje názor a stanovisko ředitele školy, který by měl sám vyhodnocovat účelnost podpůrných opatření a rozhodovat o vzdělávací dráze žáka,“ stojí v podkladech pro ministry. Vláda by měla zákonodárcům doporučit, aby předlohu Úsvitu neschválili.

Současná podoba zákona ale budí kontroverze

Nynější podoba školského zákona předpokládá zavádění společného vzdělávání od září, budí kontroverze. Ministerstvo školství opakovaně upozorňuje na to, že žádná zásadní změna nenastane, zlepší se jen financování.

Poslanci Úsvitu tvrdí, že za nynější situace by školy musely ohledně inkluze fakticky postupovat na základě doporučení školského poradenského zařízení. V mnoha případech je společné vzdělávání podle nich nad možnosti škol a hrozí zhoršení kvality výuky. Situaci nejlépe zná ředitel školy, proto novela nechává na jeho odpovědnosti, zda konkrétní zařízení k inkluzi přistoupí, dodali autoři normy.

Návrh prý nekoncepčně rozmělňuje pomoc žákům

Předloha by podle podkladů pro ministry neměla pro žáky žádný přínos. „Ve skutečnosti pouze nekoncepčně rozmělňuje pomoc a podporu žákům se speciálními vzdělávacími potřebami,“ píše se v nich.

Cílem inkluze je začlenit do kolektivů v klasických základních školách děti s lehkým mentálním postižením, mimořádně nadané děti i školáky s dalšími omezeními. Výuka má být přizpůsobena jejich potřebám. Se zvládnutím potíží, odlišností či zdravotních omezení by měli pomoci asistenti a nové školní pomůcky.