Ze Šlachtovy strany se jedná o nutnost. „Nebyl jsem schopný nikoho poslat. Naše hnutí má zhruba 300 lidí a většina z nich nyní kandiduje. Do krajských voleb posíláme 500 lidí,“ komentoval výběr Šlachta pro Novinky.

Jaromír Soukup ve svém prvním vstupu zkonstatoval, že živelním pohromám se nedá zcela předcházet. Následky vždycky přijdou. „Nedá se tomu předcházet, můžeme jen reagovat. Jde o to, abychom efektivně a rychle reagovali, a předcházeli tak největším škodám na životech i na majetku,“ řekl Jaromír Soukup.

A poděkoval integrovanému záchrannému systému. Hasičům, policistům, záchranářům. Zmínil i dobrovolné hasiče, kteří se stali páteří prvních záchranných akcí. „Tyhle složky nikdy nezklamou, a to je třeba ocenit,“ chválil český integrovaný záchranný systém Soukup.

Poukázal na to, že IZS funguje sám, automaticky. Politici na něj nemají přímý vliv. Blíží-li se katastrofa, jakými povodně jsou, začne jednat. „Politici za to neodpovídají, ten systém funguje sám,“ řekl Soukup a dodal, že krizový zákon je nastaven dobře, takže nedošlo k ještě větším škodám.

A zhrozil se toho, že by měli lidé v postižených oblastech likvidovat škody sami. Na to podle něho nebudou mít peníze. Je státní kasa připravená pomoci? „Ted je na politicích, jak budou reagovat, jak se budou sanovat škody. Na to lidé mít peníze nebudou,“ varoval Soukup vyslaný do Superdebaty hnutím Přísaha.

Soukup si všiml, že někteří politici rádi využijí jakoukoliv živelní katastrofu ke svému prospěchu. Přisvojují si zásluhy, dělají si na neštěstí druhých svůj marketing. Přesto Soukup pochválil, že k tomu při povodních příliš nedocházelo. „Politici mají tendenci přisvojovat si zásluhy, to teď příliš nenastalo,“ řekl Soukup ve svém prvním výstupu.

V druhé části svého výstupu Jaromír Soukup poznamenal, že jsme si jako společnost zvykli pouze děkovat, ale své díky nedoprovázíme skutky. Navázal tak na slova dobrovolného hasiče, který žádal o jediné – aby se modernizovala hasičská technika v regionech, ale i v menších obcích. „Zvykli jsme si jen děkovat, ale zapomínáme na to, abychom vybavili například hasiče nebo lékaře za covidu,“ zhodnotil to Soukup.

Uznal, že do hasičského záchranného sboru jde teď 700 milionů korun. Ale ptal se, zda to stačí, když slyšel slova vyčerpaného hasiče, který od pátečního večera je v jednom kole a volá po jediném, dejte nám techniku. Ocenil, že se nyní hasičům přidává na platech 10 %.

Podle něho by se politici měli nyní soustředit na nápravu škod a jejich financování, řekl v reakci na hádku, která se v debatě rozproudila. „Politici by se měli soustředit na nápravu škod a jejich financování,“ poznamenal Soukup.

Nakonec jízlivě připomněl, že nebýt povodní, právě by před Strakovou akademií, tedy před sídlem vlády, demonstrovali policisté za zvýšení platů, které jim vláda ústy ministra vnitra Víta Rakušana slíbila. „Policisté by dnes pořádali demonstrace, kdyby nebyly povodně,“ připomněl.

Ve třetím výstupu se Jaromír Soukup potýkal s problematikou evakuací. Podle něho jsou evakuace problematické, protože lidé často odmítají uposlechnout výzvu. Chtějí zůstat doma a doufají, že se jim katastrofa vyhne.

Podle Soukupa by se výzva k evakuaci mohla přenechat na policii, protože ta jediná jako represivní složka má právo vyzvat k evakuaci a občané jí musejí poslechnout. „Policie je jediná represivní složka státu, občany tedy může přesvědčit z úřední moci,“ řekl Soukup, ale dodal, že to není proveditelné, když se jedná o tak rozsáhlé území a hrozící katastrofu. „U tisíců případů to není možné,“ shrnul situaci.

A poukázal i na roli médií, která podle Soukupa dlouhodobě straší slovem extrémní. Tím se dosáhlo toho, že lidé jsou při zvolání – blíží se něco extrémního – skeptičtí. Nevěří, myslí si, že média zase přehánějí, aby měla čtenáře nebo diváky. „Můžou za to i média, zneužívají slova extrémní – mluví se o extrémním suchu, extrémní zimě, extrémních mrazech na jaře, a přitom nic extrémního nepřijde. Takže lidé už nevěří tomu, když někdo řekne, že se blíží extrémní povodeň,“ zkonstatoval Jaromír Soukup.