Dnešní přehled zajímavostí uplynulého týdne bude monotematický, protože se v médiích nedělo nic zásadnějšího než další příprava na spacákovou revoluci číslo dvě v České televizi. „Zrekapituluji ty kroky. Začalo to tím, že Rada České televize odvolala dozorčí komisi, neboť neplnila své povinnosti tak, jak ji ukládá právě Rada, která je oprávněna ji volit i odvolávat. Na to žádné další zákonné opatření není, nikde není stanoveno, jak se definují pravomoci dozorčí komise vůči České televizi, vůči veřejnosti nebo dokonce vůči politikům a Parlamentu. Tím chci jen zopakovat, že se tu začíná vytvářet politická situace, ačkoli to věcně s tím odvoláním vůbec nijak nesouvisí. Je to jen zneužití určité situace, která slouží jako záminka. Pak následovala rezignace pana Kühna a pana Dědiče z funkcí předsedy a místopředsedy s odůvodněním, že s odvoláním dozorčí komise nesouhlasili,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Připomíná, a to je málo zdůrazňované, že pro odvolání dozorčí komise zvedlo ruku deset radních. „A to do té míry rozdílných jako třeba paní Lipovská nebo pan Kysilka. Oba jsou to sice ekonomové, ale jiného zaměření, a určitě by se v mnoha věcech neshodli a přeli by se o věcech odborných i neodborných, nicméně v tomto našli společnou řeč. Média blízká tomu spacákovému týmu to samozřejmě staví tak, že odvolání dozorčí komise zařídili tři radní Matocha, Veselý a Lipovská, a tím způsobili – to zaznívá velice často – destabilizaci České televize. Sepisují se petice, petenti jsou stejní jako vždy: umělci, bývalí politici a lidé jako pan Halík. Je to pořád stejná skupina, kterou jsme viděli u ‚Impulsu 99‘, u ‚Děkujeme, odejděte‘, u ‚ČT věc veřejná‘. Je i stejná metodika jako u spacákové revoluce: vyvoláme problém, nafoukneme ho, řekneme, že je to politizace problému České televize a ohrožení svobody slova. Tak přesně toto se děje v těchto dnech,“ upozorňuje mediální analytik.

Rada přestala generálnímu řediteli krýt záda a je zle

Proto považuje za nezbytné zastavit se u některých výroků, které v souvislosti s tím zazněly. „Například ředitel Dvořák řekl pro Právo: ‚Po příchodu nových členů se mění způsob projednávání jednotlivých agend‘. To je možná pravda. U těch jednání nejsem, nesleduji jejich záznamy, ale řekl bych, že to může být velmi blízké pravdě. Za minulých období byla Rada ČT vůči generálnímu řediteli velmi konformní a velmi intenzívně panu Dvořákovi kryla záda. To jsme viděli i na jaře 2017, kdy půl roku před koncem mandátu ho zvolila na druhé funkční období s poukazem na to, že kdyby ho nechali dojet mandát do září a volili až poté, tak by se to mohlo překrývat s tehdejšími parlamentními volbami. To je argument jak noha, protože tím dávají najevo, že je to politická volba. A korunovali to komickým vyjádřením, že se přece nový ředitel musí seznámit s provozem té instituce. Jako kdyby řekli, že pan Dvořák šest let dělal šéfa instituce, jejíž provoz nedostatečně poznal. To byla argumentační vlastní branka,“ míní Petr Žantovský.

Za zajímavé považuje, jak argumentoval René Kühn, když zdůvodňoval svou rezignaci z čela televizní rady. „Říkal, že předseda je zároveň v pozici mluvčího stanoviska Rady, a když se jeho postoj různí od většiny, tak nemůže prezentovat její názor. To je neprofesionální, protože jiný názor se dá vyjádřit prostřednictvím formálních procedur, třeba rozdílným stanoviskem. Ale z pozice předsedy skutečně plyne povinnost, že musí na veřejnosti zastupovat rozhodnutí Rady. Z toho ho nic nevyviní, to je jenom ukázka bohapustého amatérismu v chápání procedurálních záležitostí. Samotný důvod, proč byla dozorčí komise odvolána, ten dvojnásobně předražený pozemek pod Ostravským studiem, je velmi bagatelizován. Kdyby jakákoli jiná instituce chtěla koupit majetek za dvojnásobek stanovené ceny, tak by se na to asi vrhl Nejvyšší kontrolní úřad a další úředníci. I novináři. A hned by začali spekulovat o nějaké korupční motivaci. Do České televize ale NKÚ nemůže a najednou je v pořádku, že se pozemek koupí za dvojnásobnou cenu,“ podivuje se mediální odborník.

Sněmovna za Špidlovy vlády odvolala RRTV jako celek

Doporučuje si všímat toho, že jde zase o dvojí metr, na jaký jsme u většiny českých médií zvyklí. „Měří se vždy podle toho, o kom mluvíte, a ne podle toho, co ten člověk provedl, nebo neprovedl. Bagatelizuje se to jak ze strany médií, tak ze strany politiků, například pana Zaorálka, který mě hořce rozesmál svými vyjádřeními. Tak se u něj chvíli zastavím. Pan ministr Zaorálek velmi apelativně a velice dle svého názoru přesvědčivě kritizuje odvolání dozorčí komise, když pomalu za každým druhým slovem používá spojení ‚nezákonné odvolání‘ a vyvolává duchy škod, které mohou vzniknout tím, že se někdo z té komise bude soudit o neplatnost odvolání a že to stát přijde na nějaké peníze. Já bych tedy panu Zaorálkovi rád připomněl drobnou historku z jeho i z mého života. A sice tu, když počátkem dubna 2003 Poslanecká sněmovna většinou hlasů a mimo jiné i pana Zaorálka odvolala jako celek Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, jejímž jsem byl členem,“ připomíná Petr Žantovský.