Podle premiéra je o českém národním zájmu důležité mluvit, a to mnohem více, než je tu zvykem. „Pokud bych měl definovat národní zájem, tak samozřejmě národní zájem je, aby se občané naší země cítili bezpečně, aby viděli perspektivu naší země, aby měli dostatek práce, aby měli dostatek vody, to je velké téma, aby měli dostatek energie, to je také velké téma, abychom se starali o přírodu, aby nám kůrovec nesežral lesy, abychom měli i potravinovou soběstačnost,“ popsal jej předseda vlády. Mladé rodiny by také neměly mít obavy o děti, měly by mít perspektivu, a také mateřské školky a školy.

„My totiž nejsme vůbec malá země. Nechal jsem si vytáhnout statistiky a z těch 28 zemí jsme na 11. místě,“ poučil premiér zaměstnance ministerstva zahraničí v základech zeměpisu s dodatkem, že desáté Řecko má jen o 400 000 obyvatel víc.

A po demografické vložce premiér přešel k hlavnímu tématu slovy: „Dostal jsem za úkol mluvit, a tady to mám napsané, o Evropě. Jestli neztrácíme národní suverenitu a Česko ve strukturách EU, o čem rozhodujeme sami a v čem je třeba respektovat vůli Bruselu. To nevím, jak je míněno, kdo je ten Brusel, protože my jsme součástí toho Bruselu.“

Proto podle premiéra v EU suverenitu určitě neztrácíme. „Naopak, menšinová vláda, která vznikla 13. prosince 2017, spěchala, hlavně proto, abych se už 14. 12. 2017 zúčastnil první Evropské rady. To je Evropská rada, kde sedí všichni premiéři a prezidenti a která rozhoduje jednomyslně,“ objasnil kariérním diplomatům. Jednomyslnost je podle něj důležitá, když se rozhoduje o rozpočtu, o hospodářských otázkách, nebo o bezpečnosti.

„Mimochodem, na poslední Evropské radě, ne v Sibiu, ale na té předtím, jsem také zablokoval zpřísnění klimatických cílů, protože mám pocit, a k tomu se ještě dostanu, že děláme všechno proto, abychom zničili evropský průmysl, a hlavně automobilový průmysl,“ dodal pro příklad.

Problémem Evropské komise podle něj je, že je místo práce moc zpolitizovaná. „Proč jsme nechali zpolitizovat Evropskou komisi? Komisaři stále mají nějaké politické komentáře. Teď jsem byl ve Varšavě, tam nás bylo deset členských států a ještě předtím, než dorazil pan vicepředseda Komise, tak už kritizoval a vyjadřoval se. Já si myslím, že to jim vůbec nepřísluší,“ řekl premiér. Politické vedení Evropy se podle něj musí vrátit do Evropské rady, kde sedí premiéři.

Babiš by chtěl „Evropu silných států“. „Teď v Sibiu na neformálním setkání, a znovu budu obviněn, že jsem něco ukradl, že jsem ukradl čepici Trumpovi, někdo tady říká, že je americká, někteří, že je rudá, nebo slovo silné, to přesně definovala kancléřka Merkelová. Řekla, že Evropská rada by vlastně měla být koaliční vláda Evropy. Koaliční vláda Evropy. To je přesně definované, to se mi velice líbí. Evropská komise je tam k tomu, aby exekuovala rozhodnutí členských států, které musí dospět k nějakému kompromisu,“ navrhl.

Evropská komise tu podle něj není proto, aby dělala politiku. Pak premiér zcela nečekaně přeskočil na schengenský systém. „Mě strašně zaujalo, že v Sibiu na náměstí byly tisíce lidí a ti byli nadšení, že jsou v Evropě. Já jsem s nimi mluvil, většinou je to německá menšina, a ptal jsem se: No proč vás nevezmou do Schengenu? Já říkám, no jděte tamhle, tam jsou politici, zeptejte se jich,“ vyprávěl. V Sibiu premiér podle vlastních slov „vystoupil velice aktivně“.

„Proč jsme ještě nezvali Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko do Schengenu? Přitom Bulharsko je nejlepší v boji proti ilegální migraci, tam se ilegální migranti, kteří jsou organizovaní pašeráky, téměř nedostanou,“ ptal se. Na druhé straně Řecko v Schengenu je a přitom u něj ochrana evropských hranic nefunguje.

„Takže je to o té bezpečnosti. Je to o tom, že jsou stále členské země, které na to mají jiný názor, a my na to máme jiný názor. Bezpečnost. Většina členských států Evropské unie je v NATO a my místo toho, abychom si v rámci NATO řekli: Tak fajn, my členské státy NATO, evropské členské státy NATO máme nějaké zájmy – NATO jsou ještě samozřejmě Spojené státy, Kanada a Turecko. A místo toho, abychom řešili, protože NATO už je 70 let od vzniku, abychom redefinovali tu pozici, místo toho vznikají operace Sofia. To je fajn, já jsem tam byl jako jediný premiér. Je to boj proti ilegální migraci, proti těm pašerákům, kteří pašují všechno – zbraně, drogy, naftu, ropu, všechno možné,“ vykládal Andrej Babiš.

„Místo toho se ale někteří stále vrací k nepřijatelným kvótám. A reformu Schengenu si představují ne tak, že ho rozšíříme, ale naopak, že z něj vyloučíme ‚potížisty‘. To je absolutně absurdní, nepřijatelné a také nereálné. Takže je to sice fajn mluvit o jednotě, ale tam jsou zkrátka názory, které jsou diametrálně odlišné,“ dodal k tomu předseda vlády.

Bez přerušení pak od kvót přešel ke klimatické změně. „My jsme ji měli na poslední Radě a já se nestačím divit. Protože Evropská unie stále s něčím přichází. A tady vidím pana Jandejska, tak bychom si možná mohli připomenout, kdo zavedl biopaliva v roce 2009. To byla Evropa. Goldman Sachs přišel a říká: Ropa bude stát 200 dolarů za barel, musíme mít obnovitelné zdroje, biopaliva. A potom zjistili, že vlastně ta první generace není dobře, že je potřeba nová generace. Ta vůbec neexistuje, i když o tom stále píší novináři, že je nějaká druhá generace. Možná v Číně, ale v Evropě určitě ne. No a potom  z toho vypadla ta prokletá řepka. Takže to je první výmysl Evropské unie,“ objasnil.

A rovnou pokračoval: „Potom přišly soláry a Evropa řekla: Další obnovitelný zdroj budou soláry. A jak to dopadlo,“ kroutil hlavou a připomněl „tisícimiliardový tunel“ v naší zemi. Evropa je podle něj jediná na světě, kdo bojuje za budoucnost planety. Ale protože ostatní na ekologii kašlou, tak na to v globální konkurenci doplácí.

A podobné jako s biopalivy a soláry je to podle něj i s nejnovějším nápadem. „Takže co některé členské státy nyní říkají? No elektroauta. Některé členské státy říkají, že v roce 2040 už nebudeme mít žádná auta na spalovací motory. Žádný diesel, žádný benzín, jen elektro. Když se ptám, kdo bude vyrábět ty baterie, no tak Čína. Jaké jsou emise baterie? Nevíme. Jak se to bude recyklovat? Nevíme. Naši hasiči říkají, že tu baterii nejde ani uhasit. A co bude potom s tím automobilovým průmyslem?“ ptal se. Viděl prý prezentaci norského primátora Osla, kterak auto na elektro bude stát 32 tisíc euro, ale dalších 11 tisíc bude potřeba dotovat z veřejných zdrojů. „Takže já si myslím, že tyto věci… a někteří zelení fanatici v Evropě spojení s Piráty a dalšími různými extremistickými uskupeními vůbec nedomýšlí ten dopad na evropský průmysl,“ uzavřel téma Andrej Babiš.

CELÝ PROJEV ANDREJE BABIŠE O NÁRODNÍCH ZÁJMECH ZDE

Nadechl se a rovnou pokračoval: „Vezměme si emisní povolenky. Vláda včera schválila dlouhodobý program i na základě rozhodnutí Bruselu. A ty emisní povolenky, já nevím, jak fungují. Jestli je tu někdo z ČEZu, možná to vysvětlí. Ale to bude stát příštích deset let český průmysl i firmy 230 miliard. Ráno jsem ještě volal Brabcovi, ať spočítá od začátku, kolik nás to stálo.“

K jakému výpočtu ministr po telefonátu došel, se už ale posluchači nedozvěděli. Zato referoval, že „Evropský parlament schválil nějaké klimatické cíle, které jsou pro nás absolutně nereálné. A navíc jsem i vystoupil na Evropské radě, že chceme, aby se tam započetlo jádro. Jádro nemá emise, a proč nám to nezapočtou?“

Opět bez přerušení přešel ke čtyřem základním svobodám, ke kterým by se Evropa měla vrátit. A bránit některým sjednocovacím tendencím, třeba nápadu prezidenta Macrona, že by všichni v Evropě měli mít stejnou minimální mzdu. „Já bych to samozřejmě přál všem, aby zde byla minimální mzda 40 000. Otázka je, kdychom měli stejné daně jako ve Francii, stejnou minimální mzdu a stejné odvody, co by se v naší ekonomice stalo. Já myslím, že určitě všichni víte, o čem mluvím,“ řekl k tomu premiér Babiš.

Pak mluvil o eurozóně, ze které by některé země měly odejít, aby se ze společné měny trochu vzpamatovaly. „Někdo mluví o dvourychlostní Evropě, tak já se ptám, jak to měříte? Česká republika má jednu z nejlepších rychlostí, nejnižší nezaměstnanost, růst, jeden z nejmenších dluhů, stabilní prostředí, od roku 2014 snižujeme daně,“ překvapil.

Naším zájmem v Evropě podle premiéra Babiše je „nedopustit některé šílené nápady“. „Proto můžu říci, že i naše hnutí si dalo heslo, že chceme Česko ochránit před různými směrnicemi, jak máme nosit zbraně a že nemůžeme mít pomazánkové máslo a dvojí kvalita potravin. Velký hit teď. Dvojí kvalita potravin. Je to samozřejmě problém, teď je to na stole, všichni o tom mluví. Škoda, že všichni čeští europoslanci, že nejsme na jedné lodi, že spolu nebojujeme za to, abychom to prosadili, aby naše řetězce si mohly kupovat i lepší kvalitu potravin, aby ty prací prášky, kde je to absolutně flagrantní, jsou to kvalitou úplně jiné výrobky, a ty naše řetězce zkrátka tvrdí, že jim to distributor neprodá, což je samozřejmě i proti vnitřnímu trhu. Já jsem s těmi řetězci mluvil a teď mám výrobce potravin, budeme s nimi o tom mluvit, a pokud to tak je, tak to je porušení vnitřního trhu. To je hned na dopis paní Vestagerové,“ uvedl pro příklad.

V boji za národní zájem podle něj bez ohledu na rozdělení do stranických frakcí (Babišovo hnutí je součástí frakce evropských liberálů ALDE) perfektně funguje spolupráce V4. „My jsme v červnu 2018, hlavně Orbán a já, prosadili zrušení kvót za pomoci polského premiéra a slovenského premiéra,“ pochlubil se.