„Pokud s emisemi skleníkových plynů nic neuděláme, za deset let vyčerpáme tzv. uhlíkový rozpočet, tedy množství CO2, které můžeme globálně vypustit do atmosféry, aby se teplota země nezvýšila více než o 1,5 stupně. Když to zvládneme a uhlíkový rozpočet nevyčerpáme, budeme schopni se zvýšení teploty přizpůsobit. Pokud ho ale vyčerpáme, nastanou černé scénáře,“ prohlásil Ač v rozhovoru na serveru časopisu Respekt.

Podle něj se musíme do deseti let dostat v emisích na takovou úroveň, aby bylo v možnostech přírody ty emise absorbovat, jinak bude teplota neustále stoupat. „Podle nedávné švýcarské studie je sázení stromů z hlediska emisí to nejlepší, co může člověk udělat, protože stromy a hlavně velké lesy ten oxid uhličitý absorbují,“ řekl Ač, ale dodal, že potenciál, který můžou lesy absorbovat, je někde kolem 10 %. „Takže to určitě nevyřeší všechny naše problémy. Navíc v současné době nestačí sázet nové stromy, ale hlavně je potřeba přestat odlesňovat,“ pokračoval Ač.

Ačovi nejvíce vadí, že se mimo klimatologickou a aktivistickou obec ještě stále spekuluje, zda za oteplováním opravdu stojí člověk. „Ale to jsou ty neexpertní kruhy, zatímco my už desítky let víme, že pokud by nebylo zvyšování skleníkových plynů, tak z přirozeného klimatického vývoje, jak ho známe z historie, by se planeta spíše mírně ochlazovala. Za několik tisíc let by měla přijít doba ledová, ale to se nejspíše nestane, protože vlivem lidské aktivity naopak dochází k prudkému oteplování,“ vysvětloval expert.

„Je to vědecky tak jisté, jako je třeba důkaz gravitace,“ dodal úderně a posteskl si, že toho bohužel zatím neděláme dost. „Zdá se, že letos bude emise skleníkových plynů opět rekordní, takže stále jsme v té růstové křivce. Ono se samozřejmě nestane to, že po překročení nějakého mezníku najednou shoří celá Austrálie nebo se odlomí půlka Grónska, ale ten proces je kumulativní a může se stát, že nějaké ekosystémy budou pomalu kolabovat,“ prohlásil Ač a připomněl případ Velkého bariérového útesu, který za poslední roky uhynul více než z poloviny.

Poté začal vyjmenovávat důsledky, které s sebou oteplování přinese. „V mořích se sníží produktivita ryb, u nás budou usychat lesy, budou klesat zásoby podzemních vod. Za posledních pět let se zásoby ztratily téměř o polovinu a letos bude opět suchý rok. Máme teplou zimu, chudou na sníh, je to spíše parodie na zimu. A ta voda se vlivem tepla odpařuje a neukládá se do půdy,“ předpovídal Ač, že i letos můžou mít některé oblasti problém s dostatkem pitné vody.

Oteplování planety pak pro lepší představivost přirovnal k teplotě u člověka. „Mnozí politici a laikové si řeknou, že když se planeta zvýší o jeden stupeň, tak to není žádný problém a adaptujeme se na to. Ale je to, jako když má planeta teplotu, vezměte si, když vám se zvýší teplota na nějakých 38 stupňů, tak už vám není dobře a cítíte, že máte nějaký problém. Neumíráte, ale už nejste komfortní a musíte se léčit, a pokud se vám zvýší teplota o další stupeň, už je vám hodně zle,“ prohlásil Ač a dodal, že správným postupem není adaptovat se na rostoucí teplotu, jak mnozí navrhují.

„Pokud bychom rostoucí teplotu planety neřešili, ale pouze se adaptovali, je to, jako kdybychom si vzali prášek na bolení hlavy, ale nevyřešili, proč nás vlastně ta hlava bolí. Pokud budeme řešit jen ty symptomy, tak krátkodobě dokážeme třeba vyřešit nedostatek vody nějakou zemědělskou a technologickou inovací, ale dlouhodobě se to bude zhoršovat, až se to dostane do neřešitelné fáze,“ varoval klimatolog.

Jako nejdůležitější vidí Ač zastavení odlesňování a také snížení pálení fosilních paliv. „To je to, co říká ta nešťastná Greta, které se mnozí smějí a posílají ji zpátky do školy, ale jen říká to co my klimatologové. Bohužel do toho vstupují politici a různé zájmové lobbistické skupiny, ale ta diskuse by neměla být o tom, zda se to děje, ale o tom, jak se to bude řešit,“ má jasno.

„My nemáme deset let na to, abychom začali ten problém řešit. To musíme okamžitě, spíše máme deset let na to to alespoň částečně vyřešit. Je to dlouhodobý proces a my se musíme snažit, aby ta transformace byla co nejméně bolestivá. Jednoduché řešení klimatu už neexistuje, protože se tady třicet let řeší, zda ten problém existuje, místo toho, aby se řešil,“ nechápe Ač.

Ani technologie podle něj nevyřeší všechny naše problémy. „Já nejsem techno-optimista a třeba taková elektromobilita je zase jen zalepování těch problémů, jejich částečné řešení,“ prohlásil s tím, že i elektromobilita má mnoho ekologických úskalí. Nejlepším řešením je podle Ače změna spotřebitelského chování lidí. „Ale zkuste někomu říct, nemůžeš mít žádné auto, dokonce ani elektromobil, protože není udržitelný. Sice by se mělo změnit celkové chování člověka, ale to se snadno říká a hůře provádí,“ ví klimatolog.

„Těch věcí, co může každý udělat, je mnoho. Určitě se musí například omezit turistický ruch, není možné, aby lidé lítali po celém světě za tak nízké ceny. Dneska se dá letět za dvacet eur, což je jeden dražší oběd, to není normální. Letecký průmysl, to jsou obrovské emise, ten se musí omezit, stejně jako automobilový průmysl,“ má jasno Ač.

Je podle něj jasné, že ta opatření jsou nepopulární, a proto je politici nevolí, ale to je podle něj jediná cesta. „Problém je ten, že na to zatím stále máme, řešení jsou ale nepopulární, třeba zpoplatnění spotřeby. Lidé to musejí pocítit ve svých peněženkách, třeba létání prostě nemůže být tak levné, proč není zdaněn letecký benzín?“ nechápe Ač.

„Podle mě je špatný argument, že i když my změníme průmysl a spotřebitelské chování, tak stejně jsou tu rozvojové země, které mají své vlastní uvažování, a ty změnu nechtějí. Když to nedokáže ani Evropa, ani ty nejbohatší státy, tak to potom nemůžeme chtít po těch rozvojových,“ myslí si a dodává, že třeba Indů je přes miliardu, zatímco Američanů 350 milionů a mají stejnou uhlíkovou stopu, takže každý Američan vyprodukuje třikrát více než jeden Ind.

Závěrem dodal, že peníze na inovativní řešení klimatické krize jsou sice enormní, ale podle většiny ekonomických modelů jsou obnosy peněz investovaných do řešení klimatické krize výrazně nižší než peníze, které potom budou potřeba při nastalých přírodních katastrofách nebo klimatické migraci. „Vyjde levněji řešit klimatickou krizi než její následné dopady,“ prohlásil Ač.