Řezanka poukazuje na to, že při řešení současné imigrační vlny bychom si měli umět přiznat, že charita ani almužna nejsou východiskem. „Stejně jako pár drobných bezdomovci neovlivní situaci lidí bez střechy nad hlavou, ani přijetí několika uprchlíků se nijak nepodepíše na stavu zemí, jež opouštějí,“ upozorňuje.

Komentuje také vzedmutí silných protimuslimských vášní, které zachvátily část evropské veřejnosti. Podle Řezanky bychom se měli ptát, nakolik muslimové po světě někoho vykořisťují, zneužívají levnou pracovní sílu, vytvářejí nezaměstnatelné a činí ze suverénních zemí v lepším případě kolonie, v tom horším zhroucené státy. „Pokud nám zde slovo 'muslim' nebude do rovnice pasovat, poohlédněme se po termínech zcela jiných. Zkusme to například s nadnárodními smlouvami typu TTIP nebo s nejrůznějšími lobbistickými skupinami, od zbrojařských až po farmaceutické. Možná nám najednou obě strany pomyslné rovnice začnou souhlasit,“ píše Řezanka.

Náboženství pouze odvádí pozornost jinam

Tvrdí, že jakmile přistoupíme na dělení podle náboženského přesvědčení, zcela stíráme ostatní faktory. „Kategorie 'muslim' (žid, Rom, komunista, cizinec, osoba jiné sexuální orientace, atp.) nám potom nahrazuje výrobní vztahy, nahrazuje nám hierarchii ve společnosti, stírá nám podstatu boje neprivilegovaných za svá práva. Tento boj totiž vedou jak muslimové, tak nemuslimové, jak židé, tak nežidé, jak křesťané, tak nekřesťané,“ tvrdí Řezanka s tím, že náboženství v tomto zásadním boji nehraje žádnou roli. Plní prý jedinou funkci, a to odvádění pozornosti jinam.

Přiznává, že je zcela přirozené, pokud se hrozíme pohledu na usekané hlavy, na mrtvolky znetvořených dětí, na barbarsky zpleněné památky, na kamenované a znásilněné ženy. „Tyto činy ovšem nejsou motivovány náboženstvím. Živí je nesmírná zášť v kombinaci s nevzdělaností a chudobou manipulovatelných,“ myslí si. A poukazuje na to, že to není tak dávno, kdy na hranicích hořely „čarodějnice“, kdy se vypalovaly a plenily synagogy a kdy se v dnešním „civilizovaném a vyspělém“ světě popravovali homosexuálně orientovaní lidé.

Britský kolonialismus přinesl mnoho zvěrstev, která nás teď děsí v podání IS

Měli bychom proto zapomenout na pohádky o „hodném a vyspělém křesťanství“ a o „barbarském zrůdném islámu“. Zajímat by nás spíše měla éra kolonialismu. „Nezapomínejme, že Hitler se zhlédl právě v britském kolonialismu – a že tento kolonialismus přinesl mnoho utrpení a zvěrstev, která nás nyní děsí v podání takzvaného Islámského státu,“ uvádí Řezanka. Podle něj je s podivem, že v případě jeho vzniku nerozebíráme úlohu americké zahraniční politiky. Tedy bezprecedentní napadení Iráku na základě lži, bombardování Libye, snahu ovládnout Sýrii. „Jsme vlastně takoví pyromani, kteří jiným zapalují střechu nad hlavou, aby jim následně přibouchli dveře před nosem s tím, že takové pobudy a zoufalce si do svých naleštěných obýváčků nepustí. Něco je tu evidentně špatně – a zavání to mnohem více než království dánské za dob Hamletových,“ píše Řezanka.

Uprchlíky jsou schopny přijímat státy, které se snaží sociální stát uhájit

Za povšimnutí prý stojí i to, které země jsou schopny uprchlíky přijímat, aniž kolabují. Nejsou to ty, které zredukovaly svůj sociální stát na minimum. „Je to spíše Skandinávie, která se ještě zuby nehty snaží svůj sociální stát uhájit, třebaže jí nohy podrážejí různé fiskální pakty a podobné 'libůstky',“ domnívá se publicista.

Jako pěst na oko na něj působí postoj politologa a politika v jedné osobě Marka Ženíška, který se ke kvótám pro uprchlíky staví stručně a jasně: „Myslím, že se proti tomu měla vláda více ohradit.“ „Jak se pan Ženíšek ohrazoval proti americkému útoku na Irák v roce 2003? Jak protestoval proti bombardování Libye? Co dělá pro to, aby se již podobné scénáře neopakovaly?“ ptá se Řezanka.

Fiala ani nešeptne o tom, co způsobilo požár, který musíme hasit

Na mušku si bere i šéfa ODS Petra Fialu, který rovněž odmítá, že by Česko mělo přijímat uprchlíky na základě kvót přidělených z Bruselu. Řezanka poukazuje na to, že Fiala letos v lednu prohlásil, že „poválečná bezpečnost Evropy byla a je založena na spolupráci se Spojenými státy a USA jsou pro Evropu garantem bezpečnosti“. „Ani náznak kritiky zahraniční politiky USA. Ani šeptnutí o tom, co způsobilo požár, který máme hasit,“ kritizuje Řezanka stávajícího šéfa ODS.

Řezanka odmítá i tvrzení Václava Klause, podle kterého sem migranty přímo lákáme iracionální sociální politikou. Tento Klausův závěr je prý na hony vzdálen realitě. „Evropa není sociální, natož socialistická. To by nemohla podporovat finanční a průmyslové kruhy a jejich zájmy na úkor občanů. Nemohla by nechat krvácet Řecko podle logiky, že dluhy rozmařilých zaplatí ti, kteří jsou nucení nejvíce šetřit (a kteří si opasky již místo pasu uvazují rovnou pod bradou),“ píše Řezanka.

Kritizuje také lídra protimuslimské iniciativy Islám v ČR nechceme Martina Konvičku. Ten podle něj nedokáže pochopit, že islám a takzvaný Islámský stát jsou dva rozdílné pojmy. „Holt muslimové, kteří prchají před smrtícím 'Islámským státem' a jeho přáteli, mají u pana Konvičky smůlu. Nekonvertují-li, pošle je klidně zpět, třeba na jistou smrt,“ píše Řezanka a poukazuje na to, že proti takzvanému Islámskému státu stojí řada islámských zemí.

Místo inteligence sledujeme aktivisty, kteří se na úzkosti druhých snaží získat politické body

V závěru svého textu svůj názor na výše zmíněné politiky Řezanka shrnuje těmito slovy: „Ženíšek, Konvička, Klaus. Pedagog, docent, profesor. Řeklo by se: Inteligence. Místo toho sledujeme pouze aktivisty, kteří se snaží urvat nějaké ty politické body na úzkosti druhých. Neznalosti bychom se měli bát. Ne imigrantů, kterými můžeme být po čase my sami,“ uvedl Řezanka.

Na samém závěru svého obsáhlého zamyšlení přichází s návrhem řešení problému s imigrací. „Zaměřme se na asijské a africké země, které jsme do této doby měly spíše tendenci zneužívat, ať již během kolonialismu, neokolonialismu či studené války. Podporujme v těchto společnostech vzdělanost. Stavme artéské studně na vodu, rozvíjejme infrastrukturu těchto států. Podporujme jejich kulturní i sociální rozvoj,“ vyzývá.

Pokud se dozvíme, že to nejde, tak prý narazíme znovu na zájmy nadnárodních korporací, které raději vynaloží miliardy na zbrojení, než by je obětovaly na boj proti hladu a zbídačení. „Dokud se logika, kterou se ve vztahu k takzvaným rozvojovým zemím řídíme, zásadně v praxi nezmění, jsou debaty o kvótách pouze házením hrachu na zeď,“ myslí si Řezanka.

Celý text je ZDE