Řízený únik informace z dosud nedokončeného případu? Unie advokátů vstupuje do dění kolem kauzy Čapí hnízdo. Je to vážné!

Unie advokátů rázně reaguje na vyjádření tiskového mluvčího pražského městského státního zastupitelství, které považuje za nestandardní, a zároveň ukazuje na zásadní problémy českého trestního procesu. „Postup při zastavení trestního stíhání upravuje trestní řád, který je zastaralý a nevyhovující, neboť platí od roku 1961,“ předesílají autoři stanoviska, které mají ParlamentníListy.cz k dispozici. Advokáti upozorňují, že byl trestní řád sice několikrát upravován, ale principy vycházejí ze sovětského trestního řádu. „Tyto nedostatky trestního řádu se plně projevily i v rozhodnutí státního zástupce, o kterém referoval tiskový mluvčí MSZ.“

V případě „Čapí hnízdo“ musel být JUDr. Šaroch po čtyři roky, kdy vyšetřování probíhalo, naprosto přesně informován o každém listu spisu. Rozhodoval i o tom, co se má ještě doplnit a koho vyslechnout. „Trestní řád nikdy a nikde nehovoří o tom, že státní zástupce by měl předložit návrh na zastavení trestního stíhání k odsouhlasení svému nadřízenému. Takový postup je možné považovat za protizákonný, a to, že MSZ Praha opět veřejně deklaruje provedení tohoto kroku, je skutečně zarážející.“ Uvedený postup podle Unie není ospravedlnitelný ani podle zákona o státním zastupitelství, který cituje mluvčí MSZ Praha v tiskové zprávě, ani „žádnými eventuálními interními předpisy státního zastupitelství, které by nutně musely být v rozporu s trestním řádem“. Advokáti také dodávají: „Jedinou možností, kdy legálně nadřízený státní zástupce může zvrátit rozhodnutí dozorujícího státního zástupce o zastavení trestního stíhání, je ust. § 174 TŘ, podle kterého může nejvyšší státní zástupce do tří měsíců od právní moci usnesení o zastavení trestního stíhání takové usnesení zrušit – ovšem pouze tehdy, pakliže usnesení o zastavení trestního stíhání, vydané dozorujícím státním zástupcem, je nezákonné. O takovém postupu není veřejnosti nic známo a rozhodně se v daném případě nejedná o ‚prověření nadřízeným‘, o kterém referoval tiskový mluvčí.“

Procedura, o které referuje tiskový mluvčí MSZ, je tedy protizákonná

Pokud je jednou o zastavení trestního stíhání rozhodnuto, Unie upozorňuje, že ani nadřízený státní zástupce nemá možnost toto rozhodnutí změnit. „Procedura, o které referuje tiskový mluvčí MSZ, je tedy protizákonná.“ Unie advokátů proto přichází i s jinou možností, kterou je možné z prohlášení tiskového mluvčího také dovodit: „Totiž že k zastavení trestního stíhání formou usnesení ještě vůbec nedošlo. Pak je ovšem otázka, o čem tiskový mluvčí vůbec referuje a proč.“

A Unie varuje dál: „Pokud o zastavení trestního stíhání není dosud rozhodnuto a JUDr. Šaroch předložil spis svému nadřízenému pouze ke kontrole a konzultaci, což přímo uvádí tiskový mluvčí, pak ovšem nejde o veřejné sdělení o stavu trestního řízení, ale o řízený a oficiální únik informace z dosud nedokončeného případu. Tedy o jednání, které v případě, že by se ho dopustil policista, prověřuje GIBS, a v případě, že se ho dopustí státní zástupce, vede přímo ke kárnému postihu i s možností (dosti pravděpodobnou v případě, jako je ‚Čapí hnízdo‘) ukončení celé kariéry státního zástupce.“

Unie tvrdí, že není znám případ, že by státní zastupitelství veřejnosti sdělovalo, jak bude rozhodnuto státním zástupcem. „Zákon jasně říká, nejprve se o výsledku rozhodnutí dozví obhájce a jeho klient a teprve po doručení příslušného usnesení je výsledek vyšetřování v případě existence ‚veřejného zájmu‘ sdělen veřejnosti. Stíhaný premiér řekl na kameru, že o rozhodnutí samotném zatím nic neví…“

Podle Unie advokátů je z hlediska trestního řádu i dalších právních předpisů sdělení MSZ Praha naprosto matoucí a je možné ho považovat za porušení právního řádu. „Unie advokátů, z.s., tímto žádá Městské státní zastupitelství v Praze o zodpovězení následujících explicitních otázek:

Vydal JUDr. Šaroch coby dozorující státní zástupce usnesení o zastavení trestního řízení?
Bylo toto usnesení doručeno obviněným/obviněnému a jeho obhájci/obhájcům?
Jestliže odpověď na obě dříve položené otázky je záporná, jaký postih bude vyvozen z úniku informací z vyšetřovacího spisu známého jako ‚Čapí hnízdo‘?“

Unie mimo jiné ve svém sdělení upozorňuje, že neexistuje lhůta, dokdy má být spis uzavřen a orgány činné v trestním řízení mají povinnost rozhodnout o vznesení obžaloby. Navíc pokud dojde dozorující státní zástupce k názoru, že není důvod pro podání obžaloby, státní zástupce trestní stíhání obviněného zastaví. „Není to obvyklý postup, podle neoficiálních informací Unie advokátů, z.s., existuje neoficiální ‚doporučení‘, podle kterého pro státní zástupce platí ‚v případě pochybností žaluj...‘. Pravděpodobnosti existence takového ‚doporučení‘ odpovídá fakt, že v roce 2018 došlo ze strany státních zástupců k zastavení trestního stíhání celkem u jednoho procenta obviněných. A to jsou započteny i případy tzv. odklonů, tedy podmínečné zastavení a narovnání. Z tohoto hlediska je možné považovat zastavení trestního stíhání ve věci Čapí hnízdo za postup ne příliš obvyklý, avšak souladný se zákonem,“ píší advokáti.

„S konečným rozhodnutím se v současné době seznamuje vedoucí státní zástupce...“

Připomeňme zprávu ze 2. 9., na kterou Unie advokátů, z.s., reaguje. V ní píše tiskový mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala: „Dozorový státní zástupce předložil konečné rozhodnutí ve věci v mediálním prostoru označované jako ‚kauza Čapí hnízdo‘, v jehož rámci změnil svůj původní právní názor na posouzení věci. S konečným rozhodnutím se v současné době seznamuje vedoucí státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, který se bude mimo jiné zabývat otázkou, zda je tato změna zákonná a důvodná, respektive zda je zákonné a důvodné předložené rozhodnutí.“

Tisková zpráva také konstatuje, že se v současné době nelze vyjádřit k časové dotaci, kterou si vše vyžádá, a proto se k celé záležitosti zatím nebude Městské státní zastupitelství v Praze vyjadřovat. „Veřejnost bude prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků o obsahu rozhodnutí státního zástupce informována nejdříve s ukončením tohoto procesu a se splněním zákonných postupů vyplývajících z trestního řádu.“

Pozn. Níže uvádíme citované materiály:

Stanovisko Unie advokátů, z.s., k tiskové zprávě Městského státního zastupitelství Praha ve věci „Čapí hnízdo“

Dne 2. 9. 2019 vydalo Městské státní zastupitelství v Praze tiskové prohlášení ve věci mediálně známé jako „Čapí hnízdo“.

Unie advokátů, z.s., je spolkem, jehož prioritní činností je obhajoba zájmů advokátů a pouze velmi sporadicky se vyjadřuje k právním poměrům obecného charakteru. Vyjádření tiskového mluvčího MSZ je však natolik nestandardní, že Unie advokátů, z.s., považuje za nutné k němu zaujmout stanovisko. Toto vyjádření MSZ podle názoru Unie advokátů, z.s., zároveň ukazuje na zásadní problémy českého trestního procesu.

Postup při zastavení trestního stíhání upravuje trestní řád, který je zastaralý a nevyhovující, neboť platí od roku 1961. Byl několikrát upravován, ale zásady a principy trestního řízení, tedy jakási kuchařka pro činnost justice, policie i obhajoby, vycházejí ze sovětského trestního řádu, přesněji ze zákona, který byl platný v tehdejším SSSR před rokem 1961. Tyto nedostatky trestního řádu se plně projevily i v rozhodnutí státního zástupce, o kterém referoval tiskový mluvčí MSZ.

Před několika lety byla snaha úroveň trestního řízení pozdvihnout, ale zůstalo pouze u pokusu vytvořit tzv. kontradiktorní řízení. Zavedení tohoto principu by znamenalo skutečné, nikoli pouze formálně rovné postavení státního zástupce a obhájce. Soudce by pak stál nad oběma stranami a sledoval, jak si jeden či druhý poradil se shromažďováním důkazů. Dnes, pokud policie zjistí, že podle formálních znaků došlo ke spáchání trestného činu, zahájí trestní stíhání. Dále pak shromažďuje důkazy. Záleží na profesionální úrovni vyšetřujícího policisty a dozorového státního zástupce, jak vyřeší složitou otázku, zda se jedná o trestný čin, či nikoli a zda tedy někoho obviní a posléze poženou před soud s obžalobou podanou na obviněného. Neexistuje lhůta, dokdy má být spis uzavřen a orgány činné v trestním řízení mají povinnost rozhodnout o vznesení obžaloby. Jak je vidět z prohlášení MSZ, postavení státního zástupce a obhajoby má také hodně daleko k rovnovážnému postavení.

Jestliže na základě šetření, podniknutého po sdělení obvinění, dojde dozorující státní zástupce k názoru, že není důvod pro podání obžaloby (skutek se nestal, schází tzv. subjektivní stránka trestného činu, skutek není trestným činem, případně tr. činu se dopustil někdo jiný), státní zástupce trestní stíhání obviněného ZASTAVÍ. Není to obvyklý postup, podle neoficiálních informací Unie advokátů, z.s., existuje neoficiální „doporučení“, podle kterého pro státní zástupce platí „v případě pochybností žaluj...“. Pravděpodobnosti existence takového „doporučení“ odpovídá fakt, že v roce 2018 došlo ze strany státních zástupců k zastavení trestního stíhání celkem u jednoho procenta obviněných. A to jsou započteny i případy tzv. odklonů, tedy podmínečné zastavení a narovnání. Z tohoto hlediska je možné považovat zastavení trestního stíhání ve věci Čapí hnízdo za postup ne příliš obvyklý, avšak souladný se zákonem.

Dozorový zástupce JUDr. Šaroch byl v případě zastavení trestního stíhání povinen se řídit pouze trestním řádem, a to ust. § 172. Pro postup MSZ jsou dále relevantní ust. §§ 173a, 174, 174a, 175.
Pro přehlednost je zde citujeme v plném zdění:

§ 172
Zastavení trestního stíhání
(1) Státní zástupce zastaví trestní stíhání,
a) je-li nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede,
b) není-li tento skutek trestným činem a není důvod k postoupení věci,
c) není-li prokázáno, že skutek spáchal obviněný,
d) je-li trestní stíhání nepřípustné (§ 11),
e) nebyl-li obviněný v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo
f) zanikla-li trestnost činu.
(2) Státní zástupce může zastavit trestní stíhání,
a) je-li trest, k němuž může trestní stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne,
b) bylo-li o skutku obviněného již rozhodnuto jiným orgánem, kázeňsky, kárně anebo cizozemským soudem nebo úřadem anebo mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem s působností v trestních věcech, i když nesplňují některou z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a toto rozhodnutí lze považovat za postačující, nebo
c) jestliže vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, a vzhledem k chování obviněného po spáchání činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, je zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo.
(3) Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 může obviněný, a je-li znám, též poškozený, podat stížnost, jež má odkladný účinek.
(4) V trestním stíhání, které bylo zastaveno z některého důvodu uvedeného v odstavci 2, se pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.

…………………..

§ 173a
Doručení usnesení Nejvyššímu státnímu zastupitelství
Usnesení o zastavení trestního stíhání a o postoupení věci doručí státní zástupce bezodkladně po právní moci Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

Dozor státního zástupce

§ 174
(1) Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonává státní zástupce.
(2) Kromě oprávnění uvedených v § 157 odst. 2 je při výkonu dozoru státní zástupce oprávněn
a) dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů,
b) vyžadovat od policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy o spáchaných trestných činech za účelem prověrky, zda policejní orgán včas zahajuje trestní stíhání a řádně v něm postupuje,
c) zúčastnit se provádění úkonů policejního orgánu, osobně provést jednotlivý úkon nebo i celé vyšetřování a vydat rozhodnutí v kterékoliv věci; přitom postupuje podle ustanovení tohoto zákona pro policejní orgán a proti jeho rozhodnutí je přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu,
d) vracet věc policejnímu orgánu se svými pokyny k doplnění,
e) rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření policejního orgánu, která může nahrazovat vlastními; u usnesení o odložení věci může tak učinit do 30 dnů od doručení; jestliže rozhodnutí policejního orgánu nahradil vlastním rozhodnutím jinak než na podkladě stížnosti oprávněné osoby proti usnesení policejního orgánu, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu,
f) přikázat, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu.

§ 174a
(1) Nejvyšší státní zástupce může do tří měsíců od právní moci rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o nestíhání podezřelého podle § 159d odst. 1, o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci.
(2) Za tím účelem může státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství vyžadovat od nižších státních zastupitelství spisy, dokumenty, materiály a zprávy a provádět prověrky.
(3) Zruší-li nejvyšší státní zástupce usnesení o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci, pokračuje v řízení státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Přitom je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí nejvyšší státní zástupce, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení nejvyšší státní zástupce nařídil.
(4) Zruší-li nejvyšší státní zástupce usnesení o nestíhání podezřelého, rozhodne policejní orgán o zahájení trestního stíhání, nevyřídí-li věc jinak.

§ 175
(1) Pouze státní zástupce je oprávněn
a) rozhodnout o zastavení, podmíněném zastavení nebo přerušení trestního stíhání a o postoupení věci jinému orgánu,
b) podat obžalobu,

Z citovaných částí trestního řádu tedy jednoduše řečeno vyplývá následující:

Státní zástupce vykonává tzv. dozor nad činností policie při shromažďování důkazů. To znamená, že od zahájení trestního stíhání sleduje práci policie, může se sám účastnit i výslechů obviněného nebo svědků, musí mít přesný přehled o tom, co je obsahem trestního spisu. Spis si může nechat od policie kdykoliv předložit. Pokud státní zástupce zjistí, že policie neprovedla nějaký výslech nebo nemá ve spise nějaký písemný důkaz, dá policii příkaz, aby podle jeho pokynů vyšetřování doplnila.

V případě „Čapí hnízdo“ musel být dozorující státní zástupce JUDr. Šaroch po čtyři roky, kdy vyšetřování probíhalo, naprosto přesně informován o každém listu spisu. Rozhodoval i o tom, co se má ještě doplnit a koho vyslechnout. Vydání rozhodnutí o zastavení trestního stíhání předchází ukončení vyšetřování policií, což se děje tak, že obviněný je tzv. seznámen se spisem. To fakticky znamená, že již není co vyšetřovat – a to nejen podle názoru policie, ale také podle názoru státního zástupce.

Jestliže se v dané kauze občan z médií dozvídá, že „státní zástupce spis musí nastudovat a rozhodnout, zda věc předloží s obžalobou k soudu, či vrátí policii k ještě doplnění nějakého důkazu, který ještě nebyl proveden, anebo zastaví trestní stíhání obviněného“, jedná se o jasný důkaz nesprávné práce státního zástupce, který takto deklaruje, že nezná spis, se kterým má být již v době, kdy se obviněný „seznamuje se spisem“, zcela detailně obeznámen. K naprostému údivu Unie advokátů, z.s., tiskový mluvčí Městského státního zastupitelství toto pochybení dozorujícího státního zástupce ještě veřejně deklaruje...

Trestní řád nikdy a nikde nehovoří o tom, že státní zástupce by měl předložit návrh na zastavení trestního stíhání k odsouhlasení svému nadřízenému. Takový postup je možné považovat za protizákonný, a to, že MSZ Praha opět veřejně deklaruje provedení tohoto kroku, je skutečně zarážející. Uvedený postup není ospravedlnitelný ani podle zákona o státním zastupitelství, který cituje mluvčí MSZ Praha v tiskové zprávě, ani žádnými eventuálními interními předpisy státního zastupitelství, které by nutně musely být v rozporu s trestním řádem. Jedinou možností, kdy legálně nadřízený státní zástupce může zvrátit rozhodnutí dozorujícího státního zástupce o zastavení trestního stíhání, je ust. § 174 TŘ, podle kterého může nejvyšší státní zástupce do tří měsíců od právní moci usnesení o zastavení trestního stíhání takové usnesení zrušit – ovšem pouze tehdy, pakliže usnesení o zastavení trestního stíhání, vydané dozorujícím státním zástupcem, je nezákonné. O takovém postupu není veřejnosti nic známo a rozhodně se v daném případě nejedná o „prověření nadřízeným“, o kterém referoval tiskový mluvčí.

Unie advokátů, z.s., považuje za zarážející, že MSZ v rozporu s trestním řádem sděluje občanům, že rozhodnutí dozorujícího státního zástupce JUDr. Šarocha má být ještě prověřeno jeho nadřízeným. Ano, státní zastupitelství je orgánem hierarchicky postaveným, kde nižší státní zástupce řadu svých postupů předkládá k posouzení svému nadřízenému, avšak děje se tak před vydáním rozhodnutí o zastavení trestního stíhání. Pokud je jednou o zastavení trestního stíhání rozhodnuto, ani nadřízený státní zástupce nemá možnost toto rozhodnutí změnit. Procedura, o které referuje tiskový mluvčí MSZ, je tedy protizákonná.

Je zde ovšem ještě jiná možnost, kterou je možné z prohlášení tiskového mluvčího také dovodit – totiž že k zastavení trestního stíhání formou usnesení ještě vůbec nedošlo. Pak je ovšem otázka, o čem tiskový mluvčí vůbec referuje a proč.

Pokud o zastavení trestního stíhání není dosud rozhodnuto a JUDr. Šaroch předložil spis svému nadřízenému pouze ke kontrole a konzultaci, což přímo uvádí tiskový mluvčí, pak ovšem nejde o veřejné sdělení o stavu trestního řízení, ale o řízený a oficiální únik informace z dosud nedokončeného případu. Tedy o jednání, které v případě, že by se ho dopustil policista, prověřuje GIBS, a v případě, že se ho dopustí státní zástupce, vede přímo ke kárnému postihu i s možností (dosti pravděpodobnou v případě, jako je „Čapí hnízdo“) ukončení celé kariéry státního zástupce.

Není znám případ (naštěstí alespoň dosud totiž i tak nedokonalý trestní řád v tomto směru fungoval), že by státní zastupitelství veřejnosti sdělovalo, jak bude rozhodnuto státním zástupcem. Zákon jasně říká, nejprve se o výsledku rozhodnutí dozví obhájce a jeho klient a teprve po doručení příslušného usnesení je výsledek vyšetřování v případě existence „veřejného zájmu“ sdělen veřejnosti. Stíhaný premiér řekl na kameru, že o rozhodnutí samotném zatím nic neví…

Z hlediska trestního řádu i dalších právních předpisů je sdělení MSZ Praha naprosto matoucí a je možné je považovat za porušení právního řádu. Unie advokátů, z.s., tímto žádá Městské státní zastupitelství v Praze o zodpovězení následujících explicitních otázek:

Tiskové sdělení ze dne 2. 9. 2019
Dozorový státní zástupce předložil konečné rozhodnutí ve věci v mediálním prostoru označované jako „kauza Čapí hnízdo“, v jehož rámci změnil svůj původní právní názor na posouzení věci. S konečným rozhodnutím se v současné době seznamuje vedoucí státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, který se bude mimo jiné zabývat otázkou, zda je tato změna zákonná a důvodná, respektive zda je zákonné a důvodné předložené rozhodnutí. S ohledem na rozsah spisového materiálu se v současné době nelze vyjádřit k časové dotaci, kterou si uvedené vyžádá. Do skončení tohoto navazujícího procesu a následného administrativního zpracování se k obsahu konečného rozhodnutí nebude Městské státní zastupitelství v Praze vyjadřovat, jak bylo mimo jiné již avizováno ve vyjádření Městského státního zastupitelství v Praze týkajícím se potvrzení lhůty pro vypracování rozhodnutí. Veřejnost bude prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků o obsahu rozhodnutí státního zástupce informována nejdříve s ukončením tohoto procesu a se splněním zákonných postupů vyplývajících z trestního řádu.

Mgr. Aleš Cimbala
tiskový mluvčí

Městské státní zastupitelství v Praze