Unie advokátů rázně reaguje na vyjádření tiskového mluvčího pražského městského státního zastupitelství, které považuje za nestandardní, a zároveň ukazuje na zásadní problémy českého trestního procesu. „Postup při zastavení trestního stíhání upravuje trestní řád, který je zastaralý a nevyhovující, neboť platí od roku 1961,“ předesílají autoři stanoviska, které mají ParlamentníListy.cz k dispozici. Advokáti upozorňují, že byl trestní řád sice několikrát upravován, ale principy vycházejí ze sovětského trestního řádu. „Tyto nedostatky trestního řádu se plně projevily i v rozhodnutí státního zástupce, o kterém referoval tiskový mluvčí MSZ.“

V případě „Čapí hnízdo“ musel být JUDr. Šaroch po čtyři roky, kdy vyšetřování probíhalo, naprosto přesně informován o každém listu spisu. Rozhodoval i o tom, co se má ještě doplnit a koho vyslechnout. „Trestní řád nikdy a nikde nehovoří o tom, že státní zástupce by měl předložit návrh na zastavení trestního stíhání k odsouhlasení svému nadřízenému. Takový postup je možné považovat za protizákonný, a to, že MSZ Praha opět veřejně deklaruje provedení tohoto kroku, je skutečně zarážející.“ Uvedený postup podle Unie není ospravedlnitelný ani podle zákona o státním zastupitelství, který cituje mluvčí MSZ Praha v tiskové zprávě, ani „žádnými eventuálními interními předpisy státního zastupitelství, které by nutně musely být v rozporu s trestním řádem“. Advokáti také dodávají: „Jedinou možností, kdy legálně nadřízený státní zástupce může zvrátit rozhodnutí dozorujícího státního zástupce o zastavení trestního stíhání, je ust. § 174 TŘ, podle kterého může nejvyšší státní zástupce do tří měsíců od právní moci usnesení o zastavení trestního stíhání takové usnesení zrušit – ovšem pouze tehdy, pakliže usnesení o zastavení trestního stíhání, vydané dozorujícím státním zástupcem, je nezákonné. O takovém postupu není veřejnosti nic známo a rozhodně se v daném případě nejedná o ‚prověření nadřízeným‘, o kterém referoval tiskový mluvčí.“

Procedura, o které referuje tiskový mluvčí MSZ, je tedy protizákonná

Pokud je jednou o zastavení trestního stíhání rozhodnuto, Unie upozorňuje, že ani nadřízený státní zástupce nemá možnost toto rozhodnutí změnit. „Procedura, o které referuje tiskový mluvčí MSZ, je tedy protizákonná.“ Unie advokátů proto přichází i s jinou možností, kterou je možné z prohlášení tiskového mluvčího také dovodit: „Totiž že k zastavení trestního stíhání formou usnesení ještě vůbec nedošlo. Pak je ovšem otázka, o čem tiskový mluvčí vůbec referuje a proč.“

A Unie varuje dál: „Pokud o zastavení trestního stíhání není dosud rozhodnuto a JUDr. Šaroch předložil spis svému nadřízenému pouze ke kontrole a konzultaci, což přímo uvádí tiskový mluvčí, pak ovšem nejde o veřejné sdělení o stavu trestního řízení, ale o řízený a oficiální únik informace z dosud nedokončeného případu. Tedy o jednání, které v případě, že by se ho dopustil policista, prověřuje GIBS, a v případě, že se ho dopustí státní zástupce, vede přímo ke kárnému postihu i s možností (dosti pravděpodobnou v případě, jako je ‚Čapí hnízdo‘) ukončení celé kariéry státního zástupce.“

Unie tvrdí, že není znám případ, že by státní zastupitelství veřejnosti sdělovalo, jak bude rozhodnuto státním zástupcem. „Zákon jasně říká, nejprve se o výsledku rozhodnutí dozví obhájce a jeho klient a teprve po doručení příslušného usnesení je výsledek vyšetřování v případě existence ‚veřejného zájmu‘ sdělen veřejnosti. Stíhaný premiér řekl na kameru, že o rozhodnutí samotném zatím nic neví…“