Při hodnocení současnosti Pithart uvedl, že se mu prožitek z roku 2020 obtížně formuluje. „Pro mě je vlastně přínosem, že jsme se dozvěděli, jak málo toho vlastně víme. Přiznat si, že jsme na krizi nebyli připraveni, je už teď v něčem i osvobozující. I když to přineslo mnohé strasti. Naopak obávám se té donedávna rozšířené pýchy rozumu, co že všechno už víme, maximálně pár detailů doladíme. Nejen u nás. Dostali jsme lekci. Pokora vědců a politiků ve smyslu sokratovského ‚vím, že nic nevím‘ v nás snad zůstane a pomůže nám v budoucnu se lépe rozhodovat. Vědět, co všechno nevíme, je nejspíše to nejdůležitější vědění," podotkl Pithart. 

Podle jeho slov rok 2020 přinesl mnoho situací, kdy krize velmi dobře zafungovala směrem k pospolitosti. „Vezměte si třeba jen Bělorusko, o kterém se celé dekády tvrdilo, že tam se už nikdy nepohne ani stéblo. Že Lukašenko je génius měkkého autoritářství, že lid je naprosto pasivní, země chudá a zdevastovaná, politici tak či onak zlikvidovaní. A najednou uprostřed nezvládnuté koronavirové krize se Bělorusové spojili a týdny a týdny mírově vytrvale demonstrují za férovou politiku, legitimní volby. Každý den! A ženy v čele! Na to bychom se dnes určitě nezmohli. Bělorusko je pro mne další příklad toho, že nic nevíme,“ dodal. 

Když se začalo hovořit o Hradu, Pithart mimo jiné uvedl, že prezident Miloš Zeman možnosti, které má, rád využívá a zneužívá. „Že jsme si u nás z přímo voleného prezidenta udělali téměř nesesaditelného cara? Obě velké strany to tak odhlasovaly. To byly ještě dozvuky opoziční smlouvy, která otevřela stavidla korupce – a to znamená vždy i možnost vydírání,“ míní Pithart a apeluje na to, abychom trvali na skutečnosti, že jsme parlamentní republikou. 

V otázce nadcházejících sněmovních voleb pak hovořil o rodící se trojkoalici ODS, KDU-ČSL a TOP 09, jež je podle něj tím, co si představoval. „Pořád předpokládám, že voliči ocení už jen to, že strany projeví vůli spolupracovat. Vzpomínám na dobu Čtyřkoalice, kdy nám najednou raketově vylétly preference na 27 procent, což bylo víc, než kolik činil do té doby součet popularity všech jejích členů. Mnoho lidí ani asi tehdy nevědělo, jak je to celé poskládané, ale ta ukázka schopnosti spolupracovat zafungovala. Pak to bohužel bylo do velké míry zmařeno osobními spory betasamců. Žádný alfák tam nebyl. A to celé může být poučením pro koalice, které vznikají teď. Zda ten bonus důvěry za spolupráci dostane jedna koalice či druhá, to nevíme. Možná obě. Možná se před volbami nějak spojí…“ dodal Pithart. 

On sám věří, že nadcházející rok bude bez Babiše jako premiéra. Zároveň věří, že to bude i rok bez amerického Donalda Trumpa a běloruského Alexandra Lukašenka. „Budeme se zase moci na sebe usmívat. Letos jsme se museli naučit výmluvněji na sebe zírat, mrkat, mhouřit, koulet očima. Ze všeho zlého se dá vytěžit i něco dobrého. Často to znamená podělit se, dát něco těm, kteří jsou na tom zle. Způsobů, jak to udělat, je mnoho a lidé u nás se to už naučili. Taková neokázalá, tichá solidarita. Ta nás mění k lepšímu. A pomalu vytěsňuje ten drobný, každodenní, podvraťácký anarchismus,“ uzavřel Pithart.