Od poloviny července Maďarsko a Slovensko čelí problému zastavených dodávek ropy z ropovodu Družba. Někdejší sovětský projekt dodává ropu z Ruska přes Ukrajinu. Ta v minulosti už několikrát tranzit přes své území zastavila.

I nyní obě země viní ze zastavení Kyjev. Souvislost vidí zejména přes nové sankce, které Ukrajina uvalila na ruskou ropnou společnost Lukoil.

Vlády Slovenska a Maďarska se v průběhu července snažily vše řešit na půdě EU a kritizovaly přitom zejména fakt, že Ukrajina s vědomím a podporou EU umístila na svůj sankční seznam ruskou společnost Lukoil.

Evropská komise do Budapešti a Bratislavy vzkázala, že „v současnosti neexistují známky bezprostřední hrozby pro zabezpečení dodávek“, proto se nezdá být opodstatněné žádat naléhavé konzultace.

Celou věc nelze oddělit od kontextu, že Slovensko a Maďarsko jsou považovány za dva největší „potížisty“ v unii. Ve stejné době, kdy obě země žádaly řešení svého problému, vydala končící místopředsedkyně komise Věra Jourová prohlášení, že obě země mají „významné problémy s právním státem“.

Sankce vůči Lukoilu vstoupily v platnost na konci června, Slovensko a Maďarsko začaly problémy s dodávkami ropovodem Družba hlásit v polovině července. Místopředseda komise, Lotyš Valdis Dombrovskis, ale oběma zemím napsal, že ukrajinské sankce na ruskou společnost Lukoil podle zjištění Evropské komise nemají na tranzit ropy přes Ukrajinu vliv.

A připsal, že řada členských zemí se ptá, proč Slovensko a Maďarsko doposud nesnížily svou závislost na ruské ropě.

Slovensko a Maďarsko s ohledem na svou polohu snižují podíl ruských dodávek postupně, plně nahradit je ale mají být schopny až v roce 2025. Nabízí se větší využití ropovodu z Chorvatska, který také oběma zemím všichni doporučují. Jejich zástupci ale vyjadřují obavy, jaké obchodní podmínky si u zemí v nouzi dodavatel nastaví. Maďarský ministr zahraničí poznamenal, že od vypuknutí ukrajinské války Chorvatsko navýšilo své ceny za přepravu ropy na pětinásobek.

Podobný postoj jako EU zaujal i ukrajinský premiér Denys Šmyhal: „Sankce zavedené Národní bezpečnostní radou Ukrajiny energetickou bezpečnost Slovenska a Evropy obecně neohrožují. Jejich zrušení proto není předmětem diskuse. Hrozbou je Rusko a jeho hybridní energetická válka proti Slovákům, jeho vydírání a politická ultimáta,“ sdělil v minulém týdnu.

Slovensko a Maďarsko jsou tak v situaci, kdy už čtrnáct dní nedostávají potřebnou ropu, a současně jim unijní autority tvrdí, že vlastně žádný problém nemají.

Navíc ratingová agentura Fitch varovala Maďarsko, že zastavení dodávek představuje významné úvěrové riziko pro rafinerie, které v obou těchto zemích vlastní maďarská petrochemická společnost MOL.

„Postoj Bruselu mi vyrazil dech. K čemu jsme vlastně v EU?“ ptá se slovenský komentátor Eduard Chmelár.

„Když Evropská komise odsune problém dvou členských států, a zároveň rozhodne o tom, že pošle Ukrajině 1,5 miliardy dolarů na zbraně, tak mi to zní jako úplatek za to, co Kyjev udělal Bratislavě a Budapešti,“ přemítá.

„Nikdy jsem si nemyslel, že to řeknu, ale zajímalo by mě, co děláme v takovém uskupení, které není schopno chránit zájmy svých vlastních členů? K čemu tam vlastně jsme?“ ptá se dále Eduard Chmelár.

Web Bloomberg přišel s konstrukcí, že za zastavením dodávek nakonec vůbec nemusí být Ukrajina, ale přímo ruská dodavatelská společnost.

Tato konstrukce, jak sám Bloomberg uvádí, vychází z tvrzení Ukrajiny. Andrej Jermak, šéf poradců prezidenta Zelenského, měl redaktorům ukázat analýzu ukazující, že kohout ropovodu zavřela ruská firma.

Česká televize na základě této spekulace odvysílala v úterních Událostech reportáž, ať si Maďaři a Slováci nestěžují v Kyjevě, ale spíše v Moskvě.