„Ve své duši mám klid a mír. Cítím se dobře,“ popsal Dědek pocity doprovázející jeho odcházení z centrální banky.

„Když se podíváte, jak v současnosti trhy vnímají tu politiku stabilních sazeb, tak původně byly různé pesimistické scénáře, že ta stabilita nevydrží do švestek, že kurz nám bude dramaticky oslabovat. A dnes vidíme, že se kurz pohybuje zcela opačným směrem. Trhy místo toho, aby předvídaly, že centrální banka bude přinucena sazby zvýšit, naopak začínají spekulovat, že možná ke konci roku by se sazby mohly snižovat,“ dodal spokojeně.

Snížení úrokových sazeb ale podle Dědka na stole ještě není: „O tom současná bankovní rada nemluví, drží politiku stabilních sazeb. Je k tomu potřeba říci, že to bude možná delší dobu, než by bylo potřeba, aby se právě zatočilo krkem těm inflačním tlakům,“ uvedl.

V kostce popsal vývoj inflace a predikce ČNB v posledním roce: „První zvýšení úrokových sazeb bylo někdy v srpnu minulého roku, bylo to ještě takové postcovidové období. Ještě se nám tam v debatách promítala diskuse, když už covid ustupoval, že ve Velké Británii a v Jihoafrické republice se objevila nová varianta a roste počet nakažených, tak zase byla otázka, jestli bychom měli se zvyšováním sazeb trochu počkat. Nakonec se to zklidnilo.

Pak přišel ten pravý šok, který zasáhl celý svět včetně naší ekonomiky. V té době bylo prognózovat spíše za trest. Naše rétorika byla proměnlivá, nejdříve jsme říkali, že inflace dosáhne tak šesti procent, pak jsme řekli, že to nebude víc než deset procent, pak bylo riziko, že dosáhne až dvaceti procent. Jenže když prognózujete, jste stále nucen něco říkat. Nejistota ale byla tak obrovská, že se to v prognózách takto projevovalo, návrat k inflačnímu cíli jsme prodlužovali do dálky a také avizovali, že výkyv nahoru bude mnohem větší, než jsme původně čekali,“ shrnul bývalý člen rady ČNB Dědek.