Mezi ty, kdo v případě konfliktu Ukrajiny a Ruska zastávají umírněnější postoje než čeští provládní politici, se počítá i zasloužilý veterán americké diplomacie, Henry Kissinger. Toto téma řešil v nedávném článku pro magazín The Spectator. Připomenul, jakou katastrofou byla první světová válka, do které by se podle něho v roce 1914 nikdo nepustil, kdyby tušil, jak bude svět vypadat v roce 1918. A že už v roce 1916 se uvažovalo o mírových jednáních, ve kterých by hlavní roli hrál prezident Woodrow Wilson. Ten ovšem otálel a čekal na volby a v mezičase ofenzivy na Sommě a u Verdunu přidaly další miliony mrtvých na seznam ztrát.

Po válce pak Německo i Rusko padly za oběť revolucím, Rakousko-Uhersko zmizelo z map, Francie byla „vykrvena doběla“ a Británie obětovala mladou generaci i ekonomickou prosperitu. A Versailleská smlouva se nakonec ukázala jako mnohem křehčí než systém, který nahradila.

Kissinger si tak klade otázku, zda svět nestojí před podobným bodem bez návratu. Připomíná, že svou podporu Ukrajině deklaroval jasně. „Ale uzrál čas změny na strategické úrovni, které už nastaly, integrovat do nové struktury, která bude mít za cíl dosáhnout vyjednáváním míru,“ dodal. Doplnil, že poprvé v moderní historii se Ukrajina stala velkým státem ve střední Evropě a zadržela postup ruských konvenčních sil, které „hrozily Evropě od druhé světové války“. A že mezinárodní komunita včetně Číny je proti ruským hrozbám jadernými zbraněmi.