Změnu základních smluv prosazuje francouzský prezident Emmanuel Macron, italský premiér Mario Draghi, německý kancléř Olaf Scholz a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová – podle nich je nutné v tak dynamické době „procesy uvnitř Evropské unie zjednodušit“.

Německý kancléř Scholz hovoří o nutnosti omezit hlavně oblasti jako je zahraniční politika, ve kterých je nutno získat hlas všech států. Od doby, co započala ruská invaze na Ukrajinu, se ukázalo, jak jedna země – v tomto případě Maďarsko – dokáže blokovat rozhodnutí poté, kdy téměř všechny ostatní země jsou v postoji na jedné lodi. 

• Původní zdroj ZDE

Také Evropský parlament vyvolal v uplynulých dnech jednání o změně fungování EU. V květnu odsouhlasil rezoluci vyzývající Radu EU ke změnám smluv tak, aby přibyly oblasti, v nichž by stačil souhlas kvalifikované většiny zemí namísto současné jednomyslnosti. Deset členských zemí EU se však postavilo proti, mezi nimi byla i Česká republika, s tím, že k tak velkým změnám v době krize není vhodná doba. Změny v hlasování v EU, které by pomohly rozhodovat evropským lídrům „rychleji“, by menší země značně znevýhodňovaly.

Tlak sílí i poté, co prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na summitu v tomto týdnu schválili udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku. Gruzii přislíbili kandidaturu, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí. Krok, k němuž se EU odhodlala nezvykle rychle v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině.

Šéfové unijních států, mezi kterými Česko zastupoval premiér Petr Fiala, se naproti tomu po bulharském vetu neshodli na zahájení přijímacího procesu s Albánií a Severní Makedonií. Výsledek jejich jednání s vůdci šestice západoevropských zemí byl pro mnohé z balkánských politiků zklamáním.