Nejen běženci jsou tématem s velkým T. Stejně hystericky se dnes diskutuje o Rusku. Řekl jsem, že se ve svých glosách pokusím vcítit do role advokáta diaboli. Jeho povinností bylo vznášet námitky, bez ohledu na to, zda věří či nevěří oponentům. A ti je museli spolehlivě vyvrátit, aby své myšlenky obhájili. Pro pravdu je totiž nesmírně užitečné podpořit názory logickými argumenty a fakty. O Rusku se dnes nehovoří logicky – ale upřímně, o čem dokáže Brusel mluvit logicky?
Rusko bylo prohlášeno za satana, a kdo na něj odmítá plivat, je kacíř a měl by být ukřižován. Politickým zdůvodněním této myšlenky je, že to přece ví každý, a kdo to neví, je Putinův agent. Já rozhodně Putinův agent nejsem a zbytek svého života bych nikdy nechtěl strávit v područí Ruska. Ale stejně tak bych nechtěl zbytek života strávit v područí Bruselu, USA nebo Spojených arabských emirátů. Už jako dítě jsem nesnášel fracky, kteří ničili bábovičky těm druhým. Podobné pocity mám, pokud sleduji současnou politiku demokratické agresivity.
Nikdo nikdy nezjistí, jak to bylo na Ukrajině a na Krymu doopravdy a jaké záměry stály v pozadí. Jak jsem řekl, jsem jen advokát diaboli, ten neříká názory, jen řadí fakta a vznáší otázky.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník