Konzervativní internetový magazín Svobodnaja pressa napsal, že sovětská vojska v Československu chránila ústavní pořádek. „Vždyť je dobře známo, že Západ považoval východoevropské socialistické ekonomiky za své konkurenty. Díky laciným energetickým zdrojům ze SSSR se východní Evropa v dobách socialismu natolik upevnila, že začala vytěsňovat Západoevropany ze zahraničních trhů,“ píše autor.

Rozhodnutí o invazi bylo podle serveru „přijato na základě poselství pěti vůdců KSČ... Základem byla výzva vůdce KSČ Alexandra Dubčeka, který Leonida Brežněva požádal vyslat vojska čtyři dny před operací Dunaj,“ píše se v textu. V podobném duchu popsal intervenci i prokremelský server Life, podle něhož Ludvík Svoboda, dosud vyzývající řešit problémy pokojně, do Moskvy vzkázal, že souhlasí s jakýmkoli řešením.

Server Svobodnaja pressa pokračuje, že jedním z hlavních cílů pražského jara byla likvidace československého státu podle amerického scénáře. Díky vojskům Varšavské smlouvy země mohla existovat ještě přes dvacet let. Až po odchodu sovětských vojsk se Československo vlivem západních „přátel“ československé „demokracie“ rychle rozpadlo, píše se v komentáři.

„Je prostě šílené číst, jak se následnický stát SSSR (tedy Rusko) pokoušejí obviňovat. Pokud chcete pobavit svět, přinášejte výčitky. Bude to první precedens ve světové právní praxi, kdy celý stát obviňují z pokusu zabránit sebevraždě jiného státu. Jediné, čeho dosáhnete, bude odhalení pravdy o chování vašich západních ochránců. O tom, jak vás přinutili útočit proti komunismu a pak vás tradičně zradili a nakonec vaši zemi zničili,“ vzkazuje autor českým kritikům invaze.

Výročí intervence se věnuje i server Agentura politických zpráv (APN), který spravuje ruský Institut národní strategie. Autor komentáře soudí, že politickým důsledkem potlačení pražského jara bylo zahájení vývozu ruského plynu do Evropy, uzavření dohod o platnosti poválečných hranic, odzbrojovací smlouvy mezi SSSR a USA a helsinské dohody z roku 1975. „Pokud by Sovětský svaz ztratil jednu z klíčových zemí své sféry vlivu, na politiku uvolňování napětí by Západ nepřistoupil. Doufal by, že politika nátlaku přinese výsledky,“ konstatuje server.

V komentáři se píše, že pokud by pražské jaro sovětské tanky neukončily, sovětská perestrojka, tedy reforma komunistického sovětského státu z druhé poloviny 80. let, by přišla později a vypadala by jinak. „Vítězství procesu probíhajícího v Praze a Bratislavě by v SSSR vedlo k utahování šroubů, nesrovnatelnému s reálnou praxí 70. a počátku 80. let,“ uvádí se v článku.

Zpravodajský server Vesti napsal, že při invazi bylo zabito 120 československých občanů. „Svůj systém hodnot ale SSSR bránil mnohem smířlivěji než západní demokracie, kterým dalo pražské jaro možnost prověřit pevnost sovětského systému a Varšavské smlouvy,“ píše server. Nynější české a slovenské ohlasy na invazi označuje za „zjednodušené a schematické“. Výročí se prý využívá většinou jen k vytvoření „platformy nynější rusofobie, k jejímu prohloubení a přibarvení“.

„Pražské jaro bylo objektivním následkem pravicově liberální úchylky v komunistickém hnutí jedné země. Právě tak jeho potlačení bylo přirozenou reakcí společensko-politického systému, jehož součástí země byla,“ shrnují Vesti.