Mikael Valtersson, bývalý důstojník švédských ozbrojených sil, bývalý politik obrany a náčelník generálního štábu Švédských demokratů. Současný politický a vojenský analytik, se zamyslel nad průlomem Ukrajinských ozbrojeních sil do Kurské oblasti Ruské federace.

Uvedl, že zákopová opotřebovávací válka je jinak a jednodušeji čitelná, než u manévrové války, jaká nyní probíhá v Kurské oblasti. „Je mnohem těžší být si jistý frontovými liniemi během manévrové války a bezprostředně po průlomu, než během statické poškozovací války,“ napsal na síti X Valtersson. „Na Kurské frontě to vidíme denně. Pokusím se vysvětlit, jak si být co nejjistější,“ napsal s upozorněním, že přiložené mapy jsou jen pro ilustraci

Jak probíhá válka, kdy jsou obránce i útočník zakopaní a hájí své linie? „Normálně máme zavedenou frontovou linii a změny jsou hlášeny z obou stran. Pokud to strana, která ztratila území, přizná, je to často považováno za pravdu, protože nikdo obvykle nepřizná porážku bez příčiny. Pokud si útočník nárokuje území, obvykle chcete nějaký druh potvrzeného důkazu jako geolokalizované video nebo fotografii,“ vysvětluje švédský vojenský analytik.

A ukazuje, že manévrová válka je jiná. „Je to jiné, když je válčení plynulé během manévrového válčení. Za prvé se nemůžete spolehnout na žádnou ze stran, že poskytne správné informace. Pokud ani jedna strana není příliš nadřazena druhé straně, jako v rusko-ukrajinské válce, průlomy budou po chvíli zablokovány a frontová linie bude opět stabilizována,“ popisuje s tím, že nyní se obě armády snaží o usazení další pevné frontové linie.

Ukrajinské síly se nyní snaží utrhnout co největší díl Kurské oblasti a vytvořit tak linii co nejlouběji v území. „Útočník chce umístit frontovou linii co nejdále a co nejvíce zabezpečit dobyté území. Toho dosáhnete využitím útočných i obranných jednotek. Útočné jednotky se vrhají co nejhlouběji do nepřátelského území a vytvářejí zmatek za nepřátelskými liniemi,“ ukazuje Valtersson strategii, kterou nyní ukrajinské síly prosazují. A co obránce? „Obranné jednotky se pohybují pomalu a opevňují zajištěné území,“ napsal.

A tady Valtersson naráží na kuriózní fakt, že ani jedna z válčících stran nenadsazuje svoje územní zisky, aby pak nemusela ukazovat, že je protivník při protiakci získal zpět. „Když obránce zareaguje, velká část území zaplněného útočníky budou pravděpodobně získány zpět obráncem. To stimuluje obě strany, aby podávaly zprávy o válce, díky nimž budou z dlouhodobého hlediska vypadat dobře,“ poukazuje Valtersson.

A tezi rozvádí. „Útočník si zpočátku nechce příliš nárokovat, protože by mohl později ztratit velkou část oblasti dopředu. Pokud k tomu dojde, bude to vypadat, jako by obránce provedl úspěšnou protiofenzivu a znovu dobyl velké území.“

Valtersson si myslí, že územní zisky ukrajinských sil mohou nadsazovat sami Rusové. „Na druhé straně obránce může zpočátku zveličovat dosah útočníků, takže si mohou nárokovat rychlé dobytí území. V Kursku obvykle spolehlivý zpravodaj Ukrainian Deepstate UA připisuje velmi málo území pod kontrolou ukrajinské armády. Ruský vojenský zpravodaj Rybář na druhé straně připouští mnohem větší ztráty území, než tvrdí většina neutrálních mapovačů,“ dokazuje svou tezi Valtersson na příkladu.

A vrhne se na zakreslení popsaného na mapě. „Když se podíváme na mapu 1, modrá je příkladem přiznaného zabezpečeného ukrajinského území. Fialová je aproximací toho, jak daleko dosáhly ukrajinské předsunuté jednotky. Mnoho Rusů to rychle uznalo jako ukrajinské zisky. Nová stabilizovaná frontová linie bude pravděpodobně ustavena blíže žluté linii, poblíž původních ukrajinských nároků,“ popsal Valtersson.

Strategie, kdy útočník podsazuje a obránce nadsazuje územní zisky útočníka, velmi ztěžuje analýzu skutečného stavu na bojišti. „To ztěžuje spoléhání se na dobré informace na obou stranách během počátečního období,“ napsal Valtersson s tím, že je tu ještě druhá metoda, jak zjistit skutečný stav. „Hlavním zbývajícím zdrojem, na který se lze spolehnout, jsou geolokace. To ale také nějakou dobu potrvá, než získáte dostatek informací k nakreslení dobrého obrázku nebo mapy,“ zmínil analytik.

I když i takový pohled na bojiště může být matoucí, jak analytik uznává. „Zpočátku by taková mapa mohla ukazovat fantastické pokroky útočníků. Ve velké oblasti budou geolokace útočících/ukrajinských jednotek (modré X na mapě 2) nebo ruské útoky na takové ukrajinské jednotky (červené tečky). Všude to budí dojem ukrajinské kontroly, ale ve skutečnosti to jen ukazuje, že tam jsou ukrajinské jednotky,“ vysvětluje Valtersson.

„Blíže k hranicím ukrajinská kontrola je spolehlivější. Vidíme také některá místa s geolokovanou ruskou přítomností. Pak víme, že ta místa nejsou v rukou Ukrajiny. Později získáváme další a další geolokace. Čím více ruských jednotek je geolokováno, ať už tím, že ukazují svou přítomnost (červené X na mapě 3), nebo jsou napadeny ukrajinskou armádou (modré tečky), je snazší a snadnější konečně vidět novou frontovou linii,“ ukazuje Valtersson.

Stejnou metodou lze geolokalizovat i ukrajinské jednotky. „Totéž samozřejmě platí pro ukrajinské jednotky, ale naopak. Pokud zmizí z části mapy, můžeme si být docela jisti, že toto území opustily.“

Nyní se tak tvoří linie další fronty. Obě strany konfliktu bojují o její usazení. „Velkým otazníkem je teď žlutá oblast na severu. Ruské jednotky jsou jižně od ní, ale bylo vidět mnoho ruských videí z útoků na ukrajinské jednotky v této oblasti. Zdá se, že v západní části ukrajinské jednotky zmizely, ale na SV ukrajinské jednotky stále zůstávají. Ty v současné době pravděpodobně nejsou útočným hrotem, jak někteří tvrdí, ale pozůstatky bývalého hrotu kopí,“ ukazuje Valtersson rozpad ukrajinské útočené formace.

ANALYSIS: MAPPING IN FOG OF WAR, AUG 12th 2024
It's much harder to be sure of frontlines during maneuver warfare and directly after a breakthrough, than during static attritional warfare. At the Kursk front we see it daily. I'll try to explain how to be as sure as possible. A… pic.twitter.com/nE62g2uSlk

— Mikael Valtersson (@MikaelValterss1) August 12, 2024

Analýzu Mikaela Valterssona sdílel na síti X vojenský Tyler Weaver a doplnil, že Rusové v Kurské oblasti postupují jinak, než na Donbasu. „Rusové ve skutečnosti bojují s mnohem konvenčnější obranou území, než jsme viděli ve velmi statických bojích na Donbasu,“ napsal Weaver.

Rusové se podle něho nesnaží ukrajinský útok zastavit na linii: „Rusové odklánějí ukrajinské síly do oblastí střetu mezi jejich přední linií prověřovacích jednotek a hlavní obrannou linií 5–10 km dozadu a ničí je tam. Proč jsme tedy viděli ukrajinské jednotky, jak se v posledních několika dnech vydaly na tyto dlouhé trasy – daleko za místo, kde by měla být frontová linie – a pak byly zničeny v něčem, co vypadalo jako složité přepadení. To je... vlastně přesně to, jak uděláte normální obranu území,“ popsal Tyler Weaver.

A podle Weavera vyvstává otázka, proč Rusové změnili taktiku, když ta předchozí jim na Donbasu fungovala. Donbas je hustě osídlený, zatímco Kurská oblast je venkovská, s velmi malou populací i zástavbou. „Proč Rusové změnili taktiku? Dva důvody. Zaprvé, v Kursku mají – paradoxně – prostor k boji. Donbas je stísněné divadlo, kde je velká zástavba. Buď couvají do moře, do klíčových komunikačních linek, nebo do kritických městských oblastí. Ve venkovském Kursku je skutečný operační prostor,“ napsal Weaver.

A dovozuje, jak to změnilo způsob boje. „Zadruhé, a s tím související, ‚přední‘ obrana, kterou jsme zvyklí vídat na Donbasu, nezpůsobí útočníkovi rychle ochromující ztráty z prostého důvodu, protože útoky často selhávají v ‚kuželu ohně‘. V zemi nikoho nebo dokonce za útočníkovou přední linií, což umožňuje poraženým jednotkám snadno se stáhnout,“ to znamená, že ukrajinské síly se mohou více rozptýlit v prostoru, a tedy nejsou tak snadným cílem.

„Při konvenční obraně je útočník poražen v zóně střetu a je mnohem snazší zničit útočící sílu. Proto jsme nyní svědky obrovských ztrát zařízení ukrajinské armády,“ zhodnotil Weaver.

Rusové chtějí výpadu ukrajinských sil využít pro jejich zničení. „Poté, co se Rusové ocitli v bitvě se strategickými rezervami AFU, mají nyní v úmyslu využít bitvu u Sudža-Korenevo ke zničení co největšího množství těchto rezerv. I kdyby to znamenalo vyděsit některé válečné mapovače na internetu,“ uzavřel svou analýzu Tyler Weaver.

The only thing I'd want to add to Mikael's excellent analysis here is that the Russians are actually fighting a much more conventional area defense than we've seen in the very static fighting in the Donbass.??

They're not trying to stop Ukrainian drives at the screen line like… https://t.co/iicIoL0C4x pic.twitter.com/UbBDEpubI9

— Armchair Warlord (@ArmchairW) August 13, 2024

Věděli o chystaném útoku na Kurskou oblast ruské ozbrojené složky? New York Times popisují, že útok byl dlouho utajovaný. Samotní důstojníci ukrajinské armády se o útoku dozvěděli tři dny před zahájením. Běžní vojáci den před zahájením útoku. „Až na poslední chvíli, podle zástupce ukrajinského velitele brigády, byli o ofenzivě informováni i vyšší důstojníci. Velitel řekl, že povolal podřízené důstojníky na schůzku na krajnici v lese, aby jim záměr oznámil. Napadli by Rusko. To bylo tři dny před útokem. Řadoví vojáci se informace dozvěděli jen den předtím,“ popsal NY Times.

Ovšem i tady zaznívají pochybnosti. Proukrajinský válečný zpravodaj ze zvýšeného počtu útoků na ukrajinské město Sumy sám vydedukoval, že se v oblasti chystá průlom. A pochybuje, že to Rusové nevěděli. Vyvozuje to z toho, že na Sumy Rusové zintenzivněli raketové útoky dlouho před průlomem do Kurské oblasti. „Ruské útoky na Sumy za předchozí 2 týdny před invazí se 10násobně zvýšily, a pokud jsem i já dokázal přijít na to, že se něco stane, mohli to vydedukovat i Rusové. Takže pochybuji, že je to tak jednoznačné, že to ‚Rusové nevěděli‘,“ pochyboval zpravodaj.

This fact might be true, however, Russian attacks on Sumy over the previous 2 weeks before the invasion on Sumy , increased 10 fold, and if even I could work out something was about to happen, so could the Russians. So I doubt this is as clear cut as "the Russians didn't know". https://t.co/x1O4nz7KUO

— Masno (@NovichokRossiya) August 13, 2024