Bělorusové se dál bouří proti výsledku prezidentských voleb z minulého týdne, které podle oficiálních údajů vyhrál stávající prezident Alexandr Lukašenko se ziskem 80 procent hlasů. Volby proběhly bez účasti mezinárodních pozorovatelů a stovky tisíc Bělorusů v ulicích měst nepochybují, že volby byly zmanipulovány a žádají konec Lukašenkova režimu. Alexandr Lukašenko vládne v zemi nepřetržitě od roku 1994.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS), senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) a historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma se v ČT shodli na tom, že situace v Bělorusku nazrála ke změně. Zhatit by ji mohly jen tanky, ať už běloruské nebo ruské, které by mohly dorazit do ulic běloruských měst podobně, jako přijely sovětské tanky do Československa v roce 1968 a zadusily Pražské jaro.

„To byl první zážitek, kdy jsem si dovedl představit, co je to válka,“ poznamenal Oberfalzer ke vzpomínkám z roku 1968. Tehdy mu bylo 14 let. Konstatoval však také, že ani Alexander Dubček by nepřipustil plnou demokratizaci tehdejšího politického systému. A tím rozzlobil Dienstbiera.

„Možná, že by všichni nechtěli, ale myslím si, že ten vývoj tehdy už šel tak daleko, že to podle mě jinak než vnější silou nešlo zastavit. Ať už byli úmysly komunistů, kteří to spustili, jakékoliv,“ poznamenal Dienstbier, který se narodil až po sovětské invazi, ale jehož otec Jiří Dienstbier starší byl v roce 1968 aktivním novinářem.