„Když se podíváme na témata, která nejvíce zaměstnávají společenskou debatu, pak jsou to čistě ekonomické nebo praktické problémy. Srovnáváme, jestli před sametovou revolucí bylo líp, a samozřejmě chceme, aby zítra bylo líp než dnes. Materiálně. Poslední volby rozhodla touha, aby bylo líp. Ne abychom se více snažili. Aby prostě bylo. Aby se to nějak stalo. Aby se o to někdo postaral. Nejlépe nějaký alfa samec, který se postarat umí,“ stýská si nad českou společností Simkanič na svém webu simindr.cz.

Málokdo si však klade otázku, jak dosáhnout toho, aby bylo líp, nebo co budeme dělat, až konečně bude líp? A kdy si vlastně řekneme, že už je nám líp? Tuhle otázku si nekladou často ani politici. Řada z nich si dnes bohužel vystačí s tím, že rozdělují společnost, stavějí jednu skupinu proti druhé a sledují, jak se do sebe lidé obouvají na Facebooku, a jsou rádi, že se občané příliš nevěnují práci politiků.

Celý text najdete zde.

Zakladatel českého státu T. G. Masaryk říkával, že národy a jejich státy stojí na ideálech, jenže jaký ideál sledujeme dnes? Plný břich?

„Myslím, že není troufalé tvrdit, že jde jen o pokračování totalitní normalizace (zatím ještě) demokratickými prostředky. A ne náhodou se právě tohle slovo, normalizace, začíná v poslední době objevovat stále častěji. Máme ji zarytou pod kůží víc, než bychom si dokázali přiznat,“ varuje Simkanič. Podle jeho názoru dál žijeme v určité myšlenkové kleci, kterou nám teď v obcích, na krajích a časem možná s velkou silou i v Poslanecké sněmovně omašličkovávají heslem, že nám bude líp. Ale pořád to bude klec. A jak nám může být v kleci líp?

„Ryjeme držkou v zemi, aniž bychom museli. Přitom se ještě dá zvednout hlava a přihlásit se o slovo. Za rok ta šance může být mnohem menší, degenerace postupuje a chuť na převzetí absolutní moci těch, kteří na normalizaci dokázali vydělat a chtějí vydělat znovu, roste. A řešením není, aby ta klec spadla znovu, byť bude stokrát opentlená mašlemi z holdingu,“ tuší Simkanič. Podle jeho názoru je třeba politikům, kterým ještě zbyla špetka ideálů a integrity, ukázat, že stojíme o jejich odvahu za nimi stát a riskovat pro ně. 

Hodlá se proto účastnit letošních akcí k 17. listopadu, protože má potřebu ukázat, že je ochoten stát za těmi politiky, kteří mají nějakou vizi rozvoje české společnosti a hájí určité ideály, a ne jen jedinou myšlenku – jak si naplnit břich.