„Myslím, že je nezbytné mít mírovou misi – NATO, případně nějakou širší mezinárodní strukturu, ale misi, která se bude schopná i bránit, která bude operovat na ukrajinském území, která tu bude samozřejmě se souhlasem pana prezidenta. Bude tedy na území Ukrajiny a nebude to bezbranná mise. Bude směřovat k míru, poskytnutí humanitární pomoci, ale současně bude chráněna příslušnými ozbrojenými silami. To je něco, co Ukrajina, Evropa a celý demokratický svět potřebuje,“ sdělil v Kyjevě při návštěvě tří premiérů Česka, Polska a Slovinska Jaroslaw Kaczynski, který je místopředsedou polské vlády. Mimořádný summit NATO, kde budou prezidenti a premiéři členských zemí Severoatlantické aliance jednat o pomoci napadené Ukrajině a společném postupu vůči Rusku, se bude konat 24. března.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se před pár dny při návštěvě Slovenska k tomuto návrhu vyjádřila v tom smyslu, že není jasné, zda by Polskem navrhovaný krok byl v souladu s mezinárodním právem. „Jediný, kdo může v tuto chvíli poslat modré přilby, je Rada bezpečnosti (OSN),“ řekla. V radě má však právo veta Rusko. Za takové situace je podle ní nutné hledat třeba i nestandardní řešení, které ale bude v rámci mezinárodního práva. „Jediný, kdo může v tuto chvíli poslat modré přilby, je Rada bezpečnosti (OSN). Bohužel pokud je Rada bezpečnosti koncipována tak, že může agresor, Ruská federace, hlasovat sám o sobě a právem veta znemožnit tuto humanitární pomoc, tak se musí hledat nějaké řešení,“ doplnila.
K tématu se vyjádřil pro MF Dnes i bývalý šéf Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor. „NATO od samého začátku správně odmítá jít do války s Ruskou federací, neboť by to znamenalo zcela jistě třetí světovou válku, kdy by jaderné zbraně zřejmě promluvily. Dopady nelze ani domyslet. Překvapuje mě polský nápad vyslání mírových sil na Ukrajinu. Přece polský premiér musí vědět, že je k tomu potřebná rezoluce Rady bezpečnosti OSN, kterou budou Rusko a Čína vetovat. Návrh, aby o takové misi rozhodlo Valné shromáždění OSN, se mi rovněž nezdá příliš realistický. Takové síly se vysílají v momentě, kdy je konflikt spíše přerušen a vojska obou stran oddělena. Vzhledem k realitě na Ukrajině není jistota, co by vlastně byly modré přilby schopny zajistit. Všichni si dobře pamatujeme, jak nečinně ty modré nizozemské přihlížely zabíjení tisíců muslimů bosenským generálem Radko Mladičem ve Srebrenici. Vstup na území konfliktu by Rusové považovali za jasné vojenské angažmá Severoatlantické aliance, kvůli jejímuž přibližování ke své hranici tento konflikt zahájili. Byť NATO na Rusko útočit nechtělo. Není podstatné, zda ruské obavy byly racionální, či iracionální. Vidíme, jak se Rusko nakonec zachovalo. Zcela zřejmý návod na třetí světovou válku. Je dobře, že Biden vyloučil účast amerických vojáků na mírové misi,“ napsal.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban