V úvodu pondělního Interview ČT24 Tureček konstatoval, že nemalá část evropských politiků nechtěla Turecko za člena EU. A teď musejí spolknout hořkou pilulku. „Turci si vychutnávají tuto novou pozici. Najednou si tady Turci diktují své podmínky, chtějí zrušit vízovou povinnost a tak podobně. Je to logické, proč by nám dávali něco zadarmo. My jsme jim zadarmo také nic nedali,“ poznamenal host.

Turci říkají, že je uprchlíci stáli deset miliard dolarů. To je možná odpověď na otázku, proč Turci chtějí po EU více peněz. „Kdo koho vydírá? Že Evropa vydírá Turky, si zase můžeme přečíst v tamním tisku,“ poznamenal. Před dvěma dny se také objevila zpráva, že Turci zastřelili devět uprchlíků. Ale pokud vezmeme v potaz, že v Turecku teď žije na dva miliony uprchlíků, tak se nedá říct, že by střílení uprchlíků představovalo nějaký nový trend.

Američané sázejí na Kurdy. I za cenu toho, že si nahněvají svého tureckého spojence

Turecký establishment si ale zkomplikoval situaci podporou Islámského státu v Sýrii proti Asadovi. „Ono se jim to teď vrací v podobě útoků na jejich vlastní půdě. K dovršení všeho teď šlape vláda na krk opozičním médiím. Stačí vzpomenout opoziční deník Zaman, nad kterým převzala kontrolu vláda. „Já bych řekl, že prezident Erdogan teď hraje vabank... Myslím si, že zásah proti opozičnímu deníku v čase tak důležitého jednání, důležitého pro Evropu, nebyl náhodný,“ zaznělo z úst Turečka.

Západ také velmi dobře ví, že Turecko útočí na Kurdy v Sýrii, ale v tuto chvíli všichni potřebují Turecko tolik, že to přehlížejí. Západ potřebuje Turecko k boji proti islamistům, jenže zatím se ten boj příliš nedaří. Turecko tak napadá Kurdy v Iráku i v Sýrii. Ankara navíc protestuje proti tomu, že Američané začali vyzbrojovat Kurdy. Spojené státy podle Turečka vsadily na novou pozemní sílu v podobě Kurdů a sázejí na ni tak moc, že jsou ochotny podráždit i Turecko.

Pravdou je, že v Sýrii už nějaký čas panuje příměří, ale otázkou je, komu vlastně vyhovuje. Nemůže vyhovovat těm, kteří chtěli odstranit syrského prezidenta Asada, ale nemůže vyhovovat ani lidem bojujícím na straně syrského diktátora, jež vidí, že povstalci ovládají nemalé části země a příměří jim brání ve snaze dostat celou zemi zpět pod svou kontrolu.