Podle dotyčné se Putin domnívá, že invaze na Ukrajinu probíhá podle plánu a i další představitelé Kremlu opakují, že Rusko dosáhne svých cílů. Dodává, že je těžké tomu věřit, když se Rusko muselo stáhnout od Kyjeva, čelí bezprecedentním sankcím a je mezinárodně odsuzováno. Nazývat to úspěchem si koleduje o označení za propagandu, pokrytectví nebo sebeklam.

Ovšem dle Stanovaji tomu Kreml skutečně věří. Badatelka vychází z dvaceti let sledování Putinových projevů, jeho chování a rozhodnutí, které napovídají, jak ruský prezident přemýšlí. A podle ní je naprosto jasné, že na konci května došel Kreml k závěru, že v dlouhodobém horizontu vyhrává. A narozdíl od začátku války má nyní Putin jasný plán.

Tento plán má pak tři úrovně a je to „strategická matrjoška“, ve které všechno souvisí se vším, netýká se zdaleka jen Ukrajiny, ale přesto je jeho centrem právě ona. Což prý svědčí o tom, jak moc je Putin vzdálen od reality. Ovšem dle odbornice na Rusko je potřeba, aby se Západ při obraně Ukrajiny řídil tím, co si Putin myslí a s čím počítá.

Svá očekávání ohledně dobytí ukrajinského území už Rusko prý omezilo a vzdalo se nadějí, že by dobylo Kyjev. Nyní počítá s tím, že dobyje Luhansk a Doněck a že udrží koridor na Krym. Tento cíl je dle Stanovaji ten nejméně geopoliticky významný a Putin si myslí, že čas hraje pro něho, protože západní vojenská podpora naráží na své limity a Washington ukázal, že nechce riskovat Putinův hněv a překročit červené linie. Hrozby jadernými zbraněmi zřejmě byly vyslyšeny, myslí si dotyčná, tudíž se Západ přímo nezapojí a ani nepomůže Ukrajině tak, aby došlo k vojenské porážce Ruska.

Na Západě pak podle ní převládá názor, že území okupovaná ruskými silami nebude Ukrajina schopná dobýt zpět. A Kreml předpokládá, že tato myšlenka bude na Západě dříve nebo později úplně opuštěna. Dalším cílem je pak údajně kapitulace Kyjeva, která by neměla vliv na území ovládaná Ruskem, ale na zbytek, který si Ukrajina udrží. Tento cíl by měl mnohem větší geopolitické následky.