Nejvyšší soud (NS) se zastal somálské dívky, která chtěla na zdravotnické škole v Česku nosit hidžáb, napsala ČTK. Postavil se tak proti verdiktu Obvodního soudu pro Prahu 10 a verdiktu Městského soudu v Praze. Obvodní soud se musí případem zabývat znovu.

Ayan Jamaal Ahmednuurová tvrdila, že čelila náboženské diskriminaci a požadovala vedle omluvy i odškodné ve výši 60 tisíc korun. Vedení školy se bránilo, že hidžáb by dívka neměla nosit např. z hygienických důvodů. Soudy se až dosud přikláněly na stranu školy, ale Nejvyšší soud dospěl k opačnému závěru.

„Mám radost. I proto, že Nejvyšší soud v rozhodnutí vychází ze stejných principů, na nichž jsem postavila svůj právní názor na tento případ už v roce 2014. Současně je mi ale té studentky líto, protože se práva domáhá už šest let a tímto rozhodnutím pro ni věc ještě stále nekončí. Tento případ dokládá, jak těžké a náročné je pro oběť diskriminace domáhat se spravedlnosti,“ řekla ČTK Šabatová k případu.

Zato Martin Konvička bije na sociální síti Facebook na poplach.

„Tak pozor,“ začal Konvička. „Šátková kauza – přesněji politický boj maskovaný bezvýznamnou kauzou – pokračuje. Po „somálské studentce“ se dávno slehla zem, ale soud bude pokračovat, dokud nedopadne tak, jak bylo různými Rumly a Šabaticemi naplánováno. Oni mají čas, lidi a prachy... a nic jiného na práci,“ pokračoval.

Brněnský právník Tomáš Tyl poznamenal, že ho verdikt Nejvyššího soudu nepřekvapil. Doplnil, že tzv. progresivní myšlení prorůstá už i touto institucí. Zaráží ho navíc, že soud o této kauze rozhodoval celé dva roky.  

„Ten rozsudek Nejvyššího soudu mne naprosto nepřekvapuje, říkal jsem Vám, že to tak dříve či později dopadne, já jsem tedy tipoval, že to shodí zpátky až Ústavní soud, ale jak vidíte, tzv. ‚progresivní myšlení‘ je už běžné i jinde. Už nyní je na webu Nejvyššího soudu k dispozici tisková zpráva, celé znění rozsudku bude později a jistě nás všechny bude zajímat, neboť – ač se pořád tváříme, že naše právo ‚není systémem precedentů‘ –, tak právě Nejvyšší soud reálně precedenty vytváří. Ostatně, kdo z nás právníků dnes podává např. odvolání či dokonce dovolání tak, aby v něm neuvedl alespoň jedno (... radši pět) podobné rozhodnutí, čili de facto precedens. Jistě, v učebnicích atd. se dočtete, že Nejvyšší soud má jako hlavní účel sjednocovat judikaturu... Mno, sjednocování judikatury (ať chceme nebo ne) vytváří precedentní systém, i když na škole Vám řeknou asi něco jiného... Víte, nepřestává mne udivovat selektivní myšlení soudů a na tomto rozsudku vidím několik alarmujících bodů,“ varoval Tyl.