„Gott se prostě choval jako komunistický lokaj první třídy. Jak byl grandiózní jeho hlas a jeho vzestup, tak byl i hluboký jeho morální pád,“ uvedl Šafr. Karel Gott je dle jeho slov velký kulturní fenomén pro národ, který žije z půlky ve značné kulturní izolaci. „Jinak jde jistě o pozoruhodný fenomén šoubyznysu, který zasáhl i okolní země včetně západního Německa a celý někdejší východní blok. Většina jeho písní z éry normalizace je přitom děsivá svojí zamilovanou prázdnotou. Předtím i potom měl ovšem i světlé okamžiky a projevil přitom jak talent, tak i velkou profesionalitu. Píseň, kterou nahrál se svojí dcerou Charlotte ‚Srdce nehasnou‘ a kterou se velmi důstojně rozloučil se svým publikem, patří rozhodně k těm světlým okamžikům,‘ dodal.

„Státní pohřeb Karla Gotta bude nyní požadovat celá antidemokratická, proruská a nacionalistická fronta, protože Gott symbolizuje jejich svět. Takový státně rituální pohřeb je čistou nestoudností jak vůči našim dějinám, tak vůči desítkám osobností, které udělaly pro národ mnohem více a přitom se neohnuly,“ uzavřel Šafr.