Rozpočtové příjmy ke konci června dosáhly 917,2 miliardy korun, proti roku 2022 vzrostly o 16,5 procenta. Výdaje v pololetí byly 1,133 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 16,8 procenta.

Vláda červnový pokles schodku očekávala, zůstává nicméně obezřetná. V reakci na schodek státního rozpočtu to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Jeho vyjádření ČTK poskytl tiskový odbor vlády. Podle ministerského předsedy se nic nemění na potřebě šetřit a hlídat všechny výdaje.

„Pokles schodku o 56 miliard je bezesporu dobrou zprávou. Pokles schodku jsme očekávali, nicméně vláda zůstává dál obezřetná. A nic se nemění ani na potřebě šetřit a hlídat všechny výdaje,“ uvedl Fiala. Cílem kabinetu podle něj je, aby se na konci roku deficit co nejméně odchýlil od schváleného rozpočtu. Ten počítá se schodkem 295 miliard korun. „Přispět by k tomu měly i příjmy z windfall tax a z dividendy ČEZ,“ dodal premiér.

„S premiérem (Petrem) Fialou (ODS) jsme dohodnuti, že vláda nyní hospodaření rozpočtu za první polovinu roku vyhodnotí a v průběhu července rozhodne, zda bude nutné provést ve druhém pololetí úspory s cílem co nejméně se odchýlit od plánované výše schodku za celý letošní rok,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na celý rok je plánovaný deficit 295 miliard korun.

Stanjura upozornil na to, že příjmy rozpočtu se nevyvíjejí lineárně. Podobně jako červnové saldo pozitivně ovlivnily příjmy z EU a z korporátní daně, se v srpnu v rozpočtu projeví dividenda energetické společnosti ČEZ a v září splatnost záloh daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) za první tři čtvrtletí, uvedl ministr.

Podle ekonoma společnosti Deloitte Václava Frančeho přinesl červen jednorázové zlepšení ve špatně se vyvíjejícím rozpočtu, dodržení plánovaného schodku ale přesto neočekává. „Díky dobrému červnu a díky rekordní, ale také nejspíš poslední dividendě od ČEZ, která dorazí v srpnu, bude moci vláda stlačit deficit k 350 miliardám korun, ale plánovaných 295 miliard korun dosaženo nebude,“ uvedl.

K výraznému zvýšení rozpočtových příjmů v červnu přispěly příjmy z Evropské unie 47,3 miliardy korun. Z toho 44,5 miliardy korun tvořily prostředky z Národního plánu obnovy. Na příjmové straně se projevila také úhrada čtvrtletních a pololetních záloh daně z příjmu právnických osob, která v červnu dosáhla 67,9 miliardy korun. Celkové inkaso rozpočtu z této daně činilo za pololetí 108,5 miliardy korun, meziročně narostlo o 23,8 procenta.

Výnos daně z přidané hodnoty pro státní rozpočet činil 172,5 miliardy korun, inkaso meziročně vzrostlo o 6,1 procenta. Daň z příjmu fyzických osob do rozpočtu přinesla 66,3 miliardy korun, o 25,2 procenta víc než loni. Ze spotřební daně stát získal 68,1 miliardy korun, meziročně o 7,6 procenta méně. U této daně se mimo jiné projevuje loňské rozhodnutí o snížení spotřební daně na naftu o 1,50 koruny na litr. Výběr povinného pojistného přispěl do rozpočtu částkou 339,2 miliardy korun, je to o 9,4 procenta víc než loni.

Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky. Stát na nich vyplatil 435,4 miliardy korun, z toho 342,2 miliardy korun tvořily důchody. Meziročně se jejich objem zvýšil o 19,8 procenta. Nejvyšší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které meziročně vzrostly o 128,2 procenta na 77,8 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií. Stát na pomoc s vysokými cenami vyplatil 44,4 miliardy korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu meziročně vzrostly o 63,2 procenta na 37,6 miliardy korun.

Kapitálové výdaje dosáhly v pololetí 79 miliard korun, meziročně se zvýšily o 16,1 procenta. Na financování dopravní infrastruktury šlo 25,5 miliardy korun, na zajištění programu Nová zelená úsporám 8,9 miliardy korun.

Hospodaření státu v milionech korun:

Zdroj: Ministerstvo financí