Platit bude dále i výjimka pro případy nefungující elektřiny, softwaru nebo internetu, pro lékaře záchranné služby či návštěvní služby nebo předepisujícím členům rodiny. V současné době je možné recept předat vytištěný na papíru, formou e-mailu či SMS. Počty receptů předaných SMS každý měsíc rostou, v listopadu to bylo kolem 470.000. Mailem jich lékaři pošlou asi 50.000 měsíčně.

Podle mluvčí SÚKL Barbory Peterové už alespoň jeden recept předepsalo k 10. prosinci asi 40.900 lékařů ze 49.253 těch, kteří si přístup do systému vyřídili. Stomatologů je celkem asi 8000, lékařů asi 43.500. Lékaři proti e-receptům protestovali, měly být podle nich nepovinné. Báli se odchodu některých, zejména starších lékařů kvůli narůstající byrokracii. Obavy se podle ministerstva nepotvrdily.

"V příštím roce je tou největší změnou dlouho očekávaný lékový záznam pacienta. Aktuálně je k dispozici samotnému pacientovi. Každý může využít webovou nebo mobilní aplikaci, v níž má přehled o všech e-receptech," řekla ČTK ředitelka SÚKL Irena Storová. Přihlašovací údaje do nich získá například na CzechPointu nebo může použít elektronický občanský průkaz a čtečku.

Zatím ale není jasné, kdy a jak bude přesně fungovat sdílení lékového záznamu s lékaři a lékárníky. Ministerstvo ho plánovalo od roku 2019, sněmovna ale zatím příslušnou novelu neschválila. Spor je zejména o to, jestli bude pacient do systému zapojený automaticky. Ministerstvo navrhuje, aby pacient mohl později projevit nesouhlas se sdílením se všemi nebo některými lékaři.

Poslanci při projednávání novely kritizovali, že do ní ministerstvo přidalo i další prvky, které s elektronickými recepty nesouvisí, jako je nový systém dodávání léků do lékáren nebo hlášení cen léků. Zdravotnický výbor sněmovny doporučil dříve projednat druhou novelu stejného zákona týkající se padělaných léků.

Elektronické recepty jsou prvním prvkem elektronizace zdravotnictví. S jejich zavedením počítal už zákon z roku 2007, byly ale několikrát odloženy. Problémy provázely vytvoření centrálního úložiště SÚKL, ústav se soudí s firmou, která ho vytvořila. Za čtyři roky jí podle médií zaplatil přes 100 milionů korun, což kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad. Vytvoření nového systému stálo 14 milionů korun a provoz 100.000 korun měsíčně.