Má cenu pořádat demonstrace proti vládě?Anketa
„Myslím si, že jsou dva základní faktory, které to ovlivňují a z toho vychází horizont. Jeden faktor je, kdy dojde ke zklidnění situace na Ukrajině, což si nemyslím, že je otázka týdnů nebo měsíců, ale nejsem vojenský expert. Druhý faktor, který na to má zásadní vliv, kdy bude evropská energetika nezávislá na Rusku. Protože to, čemu tady čelíme v posledním období, je ekonomická válka s Ruskem a to jsou přímé důsledky ekonomické války. Takže myslet si, že se to bude měnit v týdnech, to by bylo naivní,“ řekl Beneš.
Na trzích podle něj v současné době panuje hysterie. „A v momentě, kdy panuje hysterie a kupující nevědí, zda na ně vůbec zbyde elektřina a ten plyn, tak se začnou chovat iracionálně a při vysokých cenách stejně kupují. Protože na té burze je to tak, že se potkává nabídka s poptávkou. A jestliže máte továrnu, která má nízkou spotřebu elektřiny, není to pro vás podstatné, například vyrábíte pralinky, jenom tu elektřinu musíte za každých okolností sehnat, tak je vám to celkem jedno, co to stojí a zavřete oči – a koupíte to za takto šílenou cenu – a tím to celé posouváte,“ dodal Beneš.
Hysterie. Jak jsme na tom nyní?
Jedna MWh stála v pátek přibližně 114 eur, což je méně než v srpnu, ale stále je to daleko více než před rokem. Skončila podle Dany Drábové hysterie?
„Chování nakupujících a prodávajících na burze je velmi těžko předvídatelné. Ekonomové už dostali několik Nobelových cen za to, že předpověděli nebo vytvořili modely tohoto chování – a ony se ty trhy vždy chovají jinak. Protože do toho vstupuje velmi důležitý faktor, že člověk je také rozumný tvor, ale nejenom rozumný tvor, to znamená jeho chování je taženo emocemi. A pokud ty emoce vytvářejí tlak na straně poptávky, tak se ta cena neuklidní,“ podotkla Drábová.
„Ty cenové výkyvy nenastaly až se začátkem války na Ukrajině. Ty nastaly už minulý podzim – to první, co tuhle situaci vlastně odstartovalo, byla matička příroda, která vlastně v tomhle případě byla macecha, protože v Německu od půlky července do půlky září nefoukalo. To se tam nestává, dva měsíce nefoukalo. A vše se muselo nahradit plynem, což tu elektřinu zdražilo, ale ne tolik jako to, že si s touhle situací začal hrát kremelský imperátor,“ sdělila Drábová.
A na jaké úrovni se ceny elektřiny a plynu zastaví, odpovídal Sedlák.
„Ale ještě ke čtení té současné situace. Ona se opravdu začíná uklidňovat a vidíme to právě po výsledcích summitu evropských lídrů. Mimo jiné ty další faktory jsou, že Evropa má velmi plné zásobníky, jsou nad pětiletými průměry v České republice. Je to zhruba 92 % naplněnosti zásobníků, podobná čísla i v jiných státech EU, a to také přispívá ke zklidnění. Evropa je připravena na tuto topnou sezonu, podařilo se jí nakoupit dostatečné zásoby zemního plynu,“ míní Sedlák. Reakci trhu očekává v případě výkyvů počasí.
„Před válkou Rusko dodávalo do Evropy zhruba 40 % plynu, který tady potřebujeme. Dnes je to méně než osm procent. Podařilo se nám to nahradit pomocí nákupu LNG plynu, zvýšených dodávek norského plynu a Evropa dál hledá dalšího dodavatele. Takže ta situace se začíná zklidňovat a ekonomickou válku Rusko – EU začínáme pomalu vyhrávat,“ zmínil Sedlák.
Fotogalerie: - Nepal uhlí, pal skéro
Situace nezačala od 24. února
Beneš poté doplnil, že opravdu souhlasí s tím, že situace nezačala 24. února.
„Myslím si, že začala ještě dřív než tím, že někdy v září, říjnu loňského roku nefoukalo v Německu, protože když se podíváte na ceny plynu, tak před rokem a tři čtvrtě stál plyn 18,20 eur/MWh a pak začal kontinuálně stále růst a růst, protože Rusko pomalu, ale jistě přestalo dodávat do Evropy plyn, nenápadně, prostě neplnili zásobníky. A myslím si, že to byl takový plíživý tah ze strany Ruska, kdy jsme najednou zjistili v Evropě, že ty zásobníky v Evropě nejsou zdaleka tak plné, jak plné mají být. Do toho přišlo bezvětrné počasí a do toho některé elektrárny v Evropě nejely tak, jak by jet měly, především ve Francii,“ sdělil Beneš.
„To je velmi podstatná poznámka. Na vysoké ceně elektřiny momentálně ne úplně malý podíl má polovina odstavené jaderné flotily ve Francii. Kvůli neplánované údržbě a neplánovaným kontrolám. Chybí 19 GW v té evropské síti, což je jedno Česko,“ notovala si s Benešem Drábová. Beneš jen doplnil, že energetická válka s Ruskem vůči EU začala o rok dřív, než přišlo Rusko na Ukrajinu.
„A co se týká zklidnění, souhlasím s panem Sedlákem, že by se to mělo spíš zklidňovat, protože věřím tomu, že všechna ta opatření, která EU teď proklamuje, připravuje, dohaduje se o nich, stejně tak na české národní úrovni, se začnou projevovat. Oni je budou muset realizovat,“ řekl Beneš.
„Za růsty energií v Evropě, dopad ruského plynu a jeho ceny je více než 90%,“ zmínil dále Beneš. „Závislost Evropy byla 40 % na ruském plynu, ale to je součtové číslo za celou Unii. Ale jsou země, kam ruský plyn vůbec neteče, jako jsou Španělsko, Portugalsko, úplně minoritně teče do Francie, ale jsou země, které byly závislé na ruském plynu z více než 90 %, a to jsou zrovna Česko, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, takže tam ta hysterie byla značná. A když rozklíčujete nárůsty cen energií, co na to mělo jaký vliv, tak z více než z 90 % to byl plyn, cena plynu,“ dodal Beneš.
Domácnosti a potíže s platbami
Část domácností se kvůli vysokým cenám plynu a elektřiny může dostat do potíží s platbami. Energetický regulační úřad registruje podle ředitele Trávníčka trojnásobný počet stížností oproti loňsku na přemrštěné ceny, především záloh. Nakolik se daří nekalé praktiky s přemrštěnými cenami záloh, které se odvozují od takzvaných spotových cen, potlačovat na trhu?
„Naštěstí stále většina českých domácností má fixované ceny, takže ta změna tarifu a přechod na současné spotové ceny, se netýká většiny českých domácností. Působím jako poradce na MPO, odpovídáme na řadu dotazů právě domácností, které zasílají naskenované faktury, kde ty částky vyskakují na vyšší desetitisíce, jednáme s ERÚ o případné pomoci, zapojení se přes jeho části, které dokážou podívat se domácnostem, jestli mají nějakou šanci na ochranu,“ zmínil Sedlák.
„Jsou tady ale na druhou stranu impulsy, s kterými vláda přišla. Jsou tady stropy cen, které právě pomohou řešit vysoké faktury, jež začnou platit od začátku příštího roku, ale na fakturách by se měly ukázat už v letošním roce. Jestli se nepletu, tak od listopadu by mělo dojít k přeúčtování,“ dodal. „Viděl bych řešení v tom, že by vláda měla cenové stropy kombinovat s adresným opatřením právě u nízkopříjmových domácností, jako je například status zranitelného zákazníka,“ podotkl Sedlák.
Beneš následně mimo jiné hovořil o tom, že ČEZ utrpěl kvůli výpadkům ruských dodávek škody ve vyšších stovkách milionů až v miliardách korun. Firma povede mezinárodní arbitráž. Ovšem vyjádřil jisté pochybnosti, zda se peněz domůže.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
