Lidovecký předseda ochotně vypočítal programové průniky s oběma velkými stranami. S ODS pojí jeho stranu třeba úcta k soukromému vlastnictví a transatlantická vazba, naopak s ČSSD větší příchylnost k Evropské unii nebo ohled na sociálně slabší.

Vymámit z něj, s kým mají lidovci více styčných bodů, je však nemožné. Jenom uzná, že spojení s ODS, v němž by mohli přirozeně hrát roli strážců sociálního smíru, by bylo pohodlnější. „V takové koalici bychom měli větší šanci oslovit vlastní typ elektorátu," odhaduje Svoboda, že by byli u voličstva díky tomu více vidět.

Extrémem jsou TOP 09 i sociální demokracie

Nejraději se předseda KDU-ČSL vymezuje vůči TOP 09, kterou vytvořil jeho letitý stranický rival Miroslav Kalousek. A hned sype z rukávu příhodu ze setkání s handicapovanými, kde byl i Daniel Korte z TOP 09. „A já říkám: Pane Korte, tak jim to tady řekněte, že až vyhrajete volby, dostanou všichni na sociálních dávkách o deset procent méně. A on na to: Víte, to tak není, po volbách to bude jinak. A já: No počkejte, tamhle máte paní na vozíku, běžte jí to říct, vy jste přece statečný lidi," vyprávěl Svoboda u kulatého stolu.

Pro lidoveckého šéfa představují topisté jeden extrém, druhý pak ČSSD, která voličům „slibuje, že zdaní nejbohatší a z toho rozdá všem chudým. Není to možné, je to lež," je přesvědčen Svoboda. Lidovci budou své možné nápadníky posuzovat především podle postojů k rodině, pomoci rodinám a obhajobě rodinných hodnot.

Paradoxně ale působí na lidovecké kandidátce Jana Hybášková, která svého času bojovala v Evropském parlamentu za usnadnění rozvodů napříč unií. Prý se ale Jana Hybášková i další Evropští demokraté na kandidátkách KDU-ČSL veřejně zavázali, že se v otázkách vztahujících k rodině přizpůsobí svým hostitelům. „Samozřejmě musíme spolupracovat i s někým, kdo s námi nesdílí vše do posledního písmena," hájí se Svoboda.

Ministerského křesla se prý zuby nehty nikdy nedržel

Pro veřejnost se největším problémem lidovců jeví jejich tradovaná obojakost. Ale i oni mají hranici, za kterou by nešli. „Určitě se nebudeme podílet na vládě, na které by se jakýmkoliv způsobem podíleli komunisté," má jasno. Poučení přinesly straně i zkušenosti z roku 2005, kdy se ČSSD proti svým menším koaličním partnerům opakovaně spojovala s komunisty. „Tohle je největší trauma, které má lidová strana. Že jsme ve vládě zůstali, když Paroubek začal hlasovat s bolševiky, to byla hrubá chyba," přiznává šéf KDU-ČSL.

Přitom právě o Cyrilu Svobodovi se tehdy říkalo, že chtěl stranu ve vládě ponechat, aby se sám udržel na ministerstvu. Není právě osoba samotného předsedy zárukou nezdravé příchylnosti k vládním křeslům? Ne, ohrazuje se předseda rázně: když on řídil ministerstvo zahraničí, měla Česká republika nejodvážnější zahraniční politiku ve své krátké historii.

„My jsme to byli, kdo vyslal vojáky do Afghánistánu a Iráku. Dneska už by nikdo nevyslal žádné vojáky nikam. Já jsem společně s dánským kolegou v Unii vetoval zrušení embarga na Čínu. Já jsem držel kubánskou opozici. Karel Schwarzenberg a nová reprezentace hodili Kubánce přes palubu," dostal se na závěr kulatého stolu Lidových novin znovu na paškál předseda TOP 09.

Více: Svoboda (KDU-ČSL): Soud v Brně je ovládán konkurzní mafií

Foto: Hans Štembera