Vláda včera schválila Národní plán obnovy, na jehož základě by Česko mohlo čerpat z evropských fondů asi 192 miliard korun. Lhůta pro odeslání do Bruselu byla ovšem 30. dubna. Proč to zpoždění? „Tak to zpoždění nastalo, podle toho, co víme, hlavně proto, že ještě toho 30. dubna náš Národní plán obnovy nesplňoval jednu z těch základních podmínek, které všechny plány splňovat musejí, a to je, aby 37 procent těch investic šlo na takzvaná zelená opatření. To znamená, aby přispívaly k ochraně klimatu,“ podotkla Kárníková, která v minulosti kritizovala za neschopnost předložit efektivní opatření na ochranu klimatu například Ministerstvo zemědělství.

Kárníková se následně vyjádřila k tomu, zda opravdu bylo ohroženo ono získání skoro 200 miliard korun. „Pokud bychom odeslali v té podobě, v které to před těmi zhruba čtrnácti dny bylo, do Bruselu, náš plán obnovy, tak by ho Evropská komise musela odmítnout a vrátilo by se vlastně to kolečko zpátky. Myslím, že by tam došlo i k nějakému dalšímu zdržení. Takže teď probíhá další jednání. To, co schválila včera vláda, už je výrazně upravené, nicméně na tom bude ještě spoustu práce, takže nemůžeme čekat nějaké brzké dořešení této věci,“ sdělila Kárníková. 

„Hlavní problém spočíval v tom, že Ministerstvo zemědělství tam předložilo balíček investic za 15 miliard a většinu z nich tvrdilo, že stoprocentně přispívají k ochraně klimatu. My jsme jim spolu s akademickými pracovníky říkali, že si myslíme, že ne. Nicméně jsme dlouho nebyli vyslyšeni a vlastně pak až spadla klec ve chvíli, kdy jim Evropská komise řekla, že opravdu nezná ten stoprocentní příspěvek, to znamená, že v tu chvíli z toho musely vypadnout některé investice, musely být nahrazeny jinými, zelenějšími,“ dodala Kárníková.

Zda bude možné prostředky čerpat v druhé polovině roku, Kárníková věří, že ano. „Pokud se teď podaří dosáhnout dohody mezi Evropskou komisí a Ministerstvem životního prostředí na detailech těch jejich investic, tak si myslím, že by to mělo jít,“ dodal.