Zásadním podnětem pro takovéto rozhodnutí bylo podle Pospíšila pouze plynutí času. „Ústavní soud dospěl k názoru, že délka Rathova pobytu za mřížemi byla natolik dlouhá a nebyla dostatečně zdůvodněná, aby se jednalo o adekvátní vazbu v souladu s Listinou základních práv a svobod,“ uvedl.

Obecná hranice, která by určovala odpovídající délku vazby, podle Pospíšila neexistuje. Vždy je prý totiž nutné posuzovat každý případ jednotlivě s ohledem na individuální okolnosti. V tomto konkrétním případě dle jeho slov nejvíce Ústavnímu soudu vadilo, že důvody pro jeho věznění byly stále stejné jako v květnu 2011, kdy byl exhejtman vzat do vazby. „A to samozřejmě není možné, tyto důvody je třeba zesilovat,“ dodal.

Pospíšil také potvrdil, že tento krok Ústavního soudu znamená i vzkaz pro všechny soudce a říká jim, jak mají postupovat. A to prý samozřejmě nejen v případech bývalých vysokých politiků, ale všech občanů.

Podle vyjádření Rathova advokáta Romana Jelínka se jedná o průlom v této kauze. „Je to poprvé, co nám Ústavní soud vyšel konečně vstříc,“ nechal se slyšet a připomněl dvanáct stížností, které Rath už k této instituci podal, avšak zůstaly nevyslyšeny.

Dalo se to čekat

Předseda Okresního soudu v Kutné Hoře a člen Soudcovské unie Petr Franc v této záležitosti poznamenal, že se jednalo o očekávaný krok, a to zejména po listopadovém propuštění Ratha Vrchním soudem v Praze.

„Zda je to správné, to nemohu posoudit, neznám konkrétní údaje z případu a těžko mohu posuzovat správnost či nesprávnost tohoto rozhodnutí.  To ukáže až čas,“ okomentoval to dále Franc. Dodal, že ale může uklidnit občany tím, že se rozhodně nejedná o žádnou předzvěst masového propouštění.