Pavel Simon podle informací CNN Prima NEWS dostal ve středečních tajných volbách 23 hlasů ze 73 odevzdaných. Senátoři se tak řídili doporučením ústavně-právního výboru, kde Simon minulý týden dostal jen tři z osmi hlasů, a výboru pro lidská práva, kde dostal dokonce jediný hlas z pěti.

Jde o prvního prezidentova kandidáta na ústavního soudce, kterého Senát neschválil. Posvětil dokonce i místopředsedu pražského vrchního soudu Roberta Fremra, který se následně nominace vzdal kvůli mediálnímu tlaku kolem jeho justičního působení v době totality. Prezident tak musí navrhnout dvě nové osoby, které se budou ucházet o pozici na Ústavním soudu.

Pavel Simon je předsedou senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Důvody pro jeho neschválení nejspíše leží právě v oblasti odškodňování, která podle některých soudců následně neobstála před Ústavním soudem.  

Problematická měla být také jeho firma specializující se na čínské metody léčení stresu. Podle senátorů totiž Simon obcházel zákon, protože soudcům je podnikatelská činnost zakázána. Simon navíc užíval zkratku svého titulu jako Dr. místo celého JUDr., což v souvislosti s typem podnikání mohlo mást klienty.

Ústavní právník Jan Kysela z poradního týmu prezidenta Pavla ale tvrdí, že za navržením Pavla Simona si prezident a jeho tým stojí. „Pan doktor Simon je zajímavý tím, že je nejenom soudcem Nejvyššího soudu s poměrně zajímavou agendou, ale že se poměrně úspěšně uplatňoval i v konkurzech na posty soudce Evropského soudního dvora nebo soudce Evropského soudu pro lidská práva. Koneckonců od letoška jako soudce ad hoc na štrasburském soudu pro lidská práva i zasedá. Jeho kariéra je docela zajímavá,“ popsal Kysela důvody Simonovy nominace ještě před hlasováním v Senátu.

Kritizované Simonovo podnikání ani klamavé užívání titulu podle Kysely nepřevážilo nad klady, které Simon pro Ústavní soud nabízel. „V zásadě, když se stýkáte s jakýmkoli potenciálním kandidátem, tak vždycky vidíte, že má nějaké silné stránky, že má nějaké slabé stránky, a musíte to zvažovat jak ze svého hlediska, to jest panelu, musíte dávat v úvahu prezidentu republiky to, co jsou ta silná a slabá hlediska, aby on je mohl zvážit. Zjevně jsme se všichni shodli na tom, že silné stránky převažují, a je pochopitelně na senátorech, aby se vypořádali s tím, jestli jsme se mýlili, nebo nemýlili, jestli ta jejich optika je trošku odlišná,“ uvedl Kysela pro server iROZHLAS.cz ještě před volbou, kde senátoři před přítomným prezidentem Simonovu nominaci neschválili.   

I přes neúspěch v Senátu je prezident Pavel mezi lidmi stále nejpopulárnějším ústavním činitelem. Důvěřuje mu 55 procent obyvatel. Následují jej předáci opozice Andrej Babiš a Tomio Okamura. Z vládní koalice více než dvacet procent věří pouze Miloši Vystrčilovi a Ivanu Bartošovi (22 procent).

Premiéru Petru Fialovi věří 19 procent dotázaných, jeho ministři jsou na tom buď stejně, nebo ještě hůř.

Na poslední příčce se umístila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, které věří pouhých 12 procent. 77 procent uvedlo, že jí nevěří.