„Není důvod, aby Česká republika omezovala nad rámec nezbytný pro boj s terorismem právo českých občanů držet zbraň pro osobní obranu,“ usnesl se Senát na návrh svého petičního výboru. Stejný postoj zaujal už v roce 2017 po přijetí zbraňové směrnice. Ta podle něj „zjevně nesleduje a nemůže naplnit účel boje proti terorismu“. Toto konstatování horní komora schválila nejtěsnější většinou 33 z 64 hlasujících.

Proti se nejhlasitěji postavil předseda senátní ústavní komise Jiří Dienstbier (ČSSD). Podle něj se Senát usnesl, že považuje za důvodné porušení právních závazků vůči Evropské unii, neboť Česko bude muset zbraňovou směrnici zapracovat do svého právního řádu. Neúspěšně doporučoval petici pouze vzít na vědomí.

Opačný postoj zastával například předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) nebo Ladislav Václavec (ANO). „Měli bychom si bránit naše zákony a právo na vlastní bezpečnost. Odmítnutím směrnice určitě nijak neomezujeme ostatní státy EU,“ uvedl.

EU chce směrnicí omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Evropská komise to zdůvodnila mimo jiné nutností přijmout opatření proti terorismu. Kritici ale poukazují na to, že teroristé většinou používají nelegálně opatřené zbraně a že současný český zákon je dostačující. Českou žalobu na neplatnost směrnice ale Soudní dvůr EU zamítl.

Změny vyplývající ze směrnice se mají týkat téměř všech zhruba 300 000 držitelů zbrojních průkazů v ČR i držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci. Majitelé by podle směrnice měli nově registrovat také repliky historických zbraní. Zakázány mají být poloautomatické zbraně upravené z automatických zbraní, vybavené sklopnou nebo teleskopickou pažbou a se zásobníkem na více než deset nábojů u pušek a více než 20 nábojů u pistolí.

Se směrnicí i peticí souvisí senátorská novela, která by měla zakotvit do Listiny základních práv a svobod výslovné právo bránit se se zbraní. Její schvalování horní komora odložila na příští schůzi.