Posledního adepta do rady Zeman neúspěšně navrhoval senátorům předloni. Pokud by nadále nekonal, podle předsedy senátní ústavní komise Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by měli senátoři zvážit podání kompetenční žaloby na prezidenta k Nejvyššímu správnímu soudu.

Rada ÚSTR má ze zákona sedm členů, čtyři z nich navrhují občanská sdružení, dva Sněmovna a jednoho prezident. Nyní zasedá v Radě ÚSTR šest lidí. Dva roky je v radě neobsazeno místo po zesnulé předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždě Kavalírové, kterou nominoval ještě Zemanův předchůdce Václav Klaus.

Zeman předloni nabídl horní komoře spisovatelku Lenku Procházkovou a později zakladatele Jazzové sekce Karla Srpa. Senát je ale neschválil. Srpovu nominaci odmítl projednávat kvůli jeho členství v předlistopadové komunistické straně, neboť tím byly porušeny zákonné podmínky pro členství v radě.

Prezidenta požádal o předložení další nominace už loni předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), který se s hlavou státu sešel krátce po svém zvolení do čela horní komory. „Slíbil (Zeman), že se nad tím zamyslí a pokusí se nějaký návrh předat,“ řekl po setkání počátkem prosince Kubera.

Úkolem ÚSTR, který vznikl před 11 lety, je zkoumání a nestranné hodnocení československé doby nesvobody pod nacistickou nadvládou (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Kromě ústavu funguje také Archiv bezpečnostních složek (ABS), jenž zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek.