Česko se opakovaně zavázalo s ohledem na spojenecké vazby v rámci NATO, že do roku 2024 bude vydávat na svou obranu dvě procenta HDP. V současné době to jsou při výdajích 66,7 miliardy korun asi 1,2 procenta. Rozpočet Ministerstva obrany sice každoročně roste, podle expertů je ale toto tempo vzhledem k dluhům z minulosti nedostatečné. Armádě by podle jejích zástupců mohly v příštích letech chybět oproti plánům miliardy korun.

„Je načase zásadně modernizovat zbraňové systémy a přerušit kontinuální závislost na sovětských zbraňových systémech, být kompatibilní v rámci NATO a zajistit, aby naši vojáci mohli plnit svěřené úkoly, ke kterým se ostatně zavázala i vláda,“ uvedl předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý).

Armádu v příštích letech čekají stěžejní modernizační nákupy nových bojových vozidel pěchoty, vrtulníků či děl. Obrana za ně dá desítky miliard korun. Postup nákupů a rozvoje armády stanovuje koncepce výstavby armády. Období let 2020 až 2025 je prý pro naplňování armádních cílů rozhodující.

Ministerstvo obrany by podle návrhu rozpočtu mělo mít příští rok k dispozici 74,3 miliardy korun, což je o 7,5 miliardy korun více než letos. Je to ale zároveň o dvě miliardy korun méně, než počítal loňský rozpočtový výhled. Na rok 2022 rozpočtový výhled počítá s výdaji 95 miliard korun. Původní plány ale byly nastaveny na 105 miliard korun.

O konkrétní podobě rozpočtu má příští týden ministr obrany Lubomír Metnar jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (oba za ANO).

Na nedostatečný rozpočtový výhled do roku 2022 upozornili v analýze před měsícem čtyři odborníci na obranu, mezi kterými jsou i bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel a někdejší velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Vláda podle nich návrhem rozpočtu popírá své závazky, protože by se nepodařilo naplnit cíle rozvoje armády a plnění aliančních závazků.

Srpnová schůze horní komory večer skončila. K dalšímu zasedání by se senátoři měli sejít v návaznosti na jednání dolní komory až koncem října.