„Jsem velmi rád, že ústavní stížnost proti diskriminaci úhrad za zdravotní péči získala tak přesvědčivou podporu mezi senátory napříč politickým spektrem. Není prostě možné, aby byly v různých místech i šestinásobné rozdíly v úhradách za stejný lékařský úkon,“ uvedl Valenta.

Systém zdravotnictví podle něj kvůli špatně nastaveným regulacím nefunguje efektivně. Pacienti nemají stejný přístup ke zdravotní péči ve všech regionech, navíc se tyto rozdíly stále výrazněji prohlubují, uvedl. Podle Valenty nemocnice v Praze dostávají v přepočtu na počet obyvatel 3,5krát více než nemocnice ve Zlínském kraji. Narovnání plateb by kraji přineslo 1,2 miliardy korun navíc, míní senátor.

Mluvčí Ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová k tomu uvedla, že nerovnost v úhradách v mnoha případech odráží různou náročnost péče ve specializovaných nemocnicích ve velkých městech a v menších okresních nemocnicích, což podle ní ústavní stížnost zcela opomíjí. „Je nutné zdůraznit, že fakultní a velké krajské nemocnice poskytují řádově nákladnější a komplexnější péči,“ dodala mluvčí.

Signatáři věří, že ústavní stížnost vyprovokuje vládu k tomu, aby se problematikou diskriminace úhrad zdravotní péče začala intenzivně zabývat a připravila změny. Ministerstvo zdravotnictví připravuje nový systém úhrad založený na platbě za diagnózu (DRG) už několik let. Revize úhrad, která má platby nemocnicím sjednotit, má být dokončena v příštích dvou letech.

Ústavní soud se úhradami zdravotní péče zabýval opakovaně, poprvé už v roce 1996. Stejné výhrady jako letos měli senátoři už v roce 2015. Vadily jim například rozdíly v úhradách v různých částech ČR. Poukazovali na porušení práva podnikat, práva na spravedlivou odměnu za práci a bezplatnou zdravotní péči. Podle soudu ale vyhláška žádným základním právům neodporovala, navazovala na starší předpisy a pravidla byla předvídatelná a plošná, byť v důsledku mohla vyvolávat některé rozdíly a nerovnosti.