„Snažíme se neustále vymýšlet, jak to udělat, abychom zaměstnancům mohli zvyšovat mzdy a přitom Juta zůstala perspektivní firmou. Premiérovi rozumím, ale pro mě jako pro zaměstnavatele je také důležité, aby firma zůstala stabilní, protože mám za zaměstnance odpovědnost. Stále se potýkáme s pohledem na Českou republiku jako na zemi z Východu, nikoli ze střední Evropy. Západní země od nás požadují o deset až patnáct procent nižší ceny,“ uvedl s tím, že i proto peníze na zvyšování mezd chybějí. Ale v červnu dle jeho slov i přesto mzdy o tři procenta zvýšil, některým dokonce o pět procent.

Průměrný plat v Jutě považuje však za stále nízký. „Chtěl bych mít průměrný výdělek 30 tisíc, protože si to zaměstnanci zaslouží,“ řekl. Hlavatý zároveň uvedl, že nyní nabídl svým zaměstnancům bezúročné půjčky, aby si lidé nepůjčovali od ,,vydřiduchů" či různých institucí. 

V rozhovoru přišla řeč také na sankce vůči Rusku. Senátor příliš nevěří, že sankce zavedla EU kvůli situaci na Ukrajině. „Evropská unie má dvanáctkrát větší obchodní výměnu s Ruskem než Spojené státy. Takže jsou sankcemi postižení například i Němci, jen se o tom moc nemluví. Myslím, že důvod je jiný,“ uvedl s tím, že se domnívá, že na sankce mohou mít vliv i Spojené státy. 

„Firmy si dnes tvrdě konkurují, usilují o zákazníka. Jsme v ringu, ale na Západě mají na své straně ještě rozhodčí. Naše technické výrobky musí být certifikované. Státní zkušebny ale přejí domácímu výrobci. Takže my na Západě certifikát dostaneme se zpožděním nebo vůbec. Třeba ve Švédsku je to tak, že když jde Švéd do obchodu, tak si otáčí zboží a koupí ho jen tehdy, když je tam napsáno ‚Vyrobeno ve Švédsku‘. Když je tam něco jiného, jde se zeptat k pokladně, jestli nemají švédskou variantu. Toho jsem byl sám svědkem. Nám chybí národní hrdost, zdravý nacionalismus. Když se na to díváte z tohoto hlediska, proč by Amerika nechtěla oslabit Evropu? Konkurujeme si. Ekonomika teď roste, lidé nakupují, výrobci vyrábějí,“ nechal se slyšet Hlavatý.