Neočkovaných seniorů nad 60 let je přes 460 tisíc, naočkovaných přes dva miliony. „Skutečně důvodem nenaočkování je i řada technických problémů. Mluvil jsem nedávno s paní, která není ochotná někam jít stát do fronty do očkovacího střediska nebo jít někam do neznáma, informační technologie neovládá, chytrý telefon, přestože je to vysokoškolačka, jinak velmi vzdělaná, nemá a tyhle drobné technické překážky ji odrazují od toho, aby se očkovala. A není přitom žádnou zásadní popíračkou. Čili jsem shledal, že nejenom fake news a nejenom dezinformace, ale i čistě praktické a velmi přízemní otázky jsou často překážkami pro to, aby se dali očkovat,“ podotkl Höschl.

Někteří praktičtí lékaři však své pacienty od očkování odrazují, proti čemuž se vymezuje Česká lékařská komora. „Ta se proti tomu může vymezovat, ale tím zásadní roli praktických lékařů ve vztahu k seniorům v našem zdravotním systému nikterak neumenší. To si přiznejme, často si zejména starší ženy chodí k paní doktorce nejenom pro prášky, ale také popovídat a svěřit se, a záleží na tom, kolik na ni má času. A to je přesně to místo, kde lze seniory velmi ovlivnit. Jsou na to dokonce studie,“ zmínil Höschl.

Pokud by se stát opravdu rozhodl naočkovat seniory nad 60 let povinně, k čemu to podle Höschla povede? „Těžko se to dá předvídat. Zásadní odpůrci, popírači, ti možná budou odmítat očkování ještě sveřepěji a může dojít k nějakým občanským protestům a žalobám. A ti méně přesvědčení, ti se asi očkovat dají jenom proto, aby měli pokoj. Uvědomme si, a to tady také zaznělo, že ty pobídky, které se vláda snaží uplatnit vůči seniorům, to znamená buď nějaké benefity, že mohou do kina, do restaurace, do divadla, cestovat a podobně, ty u nich nemají takovou tíhu jako u té mladší a střední generace, protože u seniorů, zejména těch, kteří jsou třeba v domově pro seniory, tyhlety výhody nehrají tak zásadní roli,“ sdělil Höschl. S povinností očkování by byl však velmi opatrný.

„Příčí se mi jakkoliv lidi znásilňovat v oblasti jejich zdraví, byť je to v zájmu veřejného zdraví, a vždy bych upřednostňoval za každou cenu osobní přesvědčení a působení osobního vlivu toho, na koho dají, a oni na praktického lékaře nebo na svého lékaře opravdu dají,“ dodal Höschl.