Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) přišlo během posledních čtyř měsíců roku 2015 na 551 tisíc uprchlíků. K nim se cestou dál na západ přidali i uprchlíci z Kosova či Albánie, takže do Rakouska dorazilo ve stejném období na 647 tisíc lidí. Statisíce lidí prošly i Maďarskem, ale o azyl tam požádaly jen asi dva a půl tisíce lidí.

Mezi žadateli o azyl jsou i tisíce Albánců, Srbů a Rusů

Podobné výsledky odhalila i data Eurostatu. Čísla ukazují, že za prvních devět měsíců roku 2015 požádalo o azyl asi 86 500 Syřanů a v 96 procentech bylo žádostem vyhověno. A pozor, o azyl požádalo také 31 tisíc obyvatel Kosova a uspěla jen dvě procenta žadatelů. Dalších 17 tisíc žádostí bylo ze Srbska a zde uspělo jen něco málo přes procento žadatelů. Vysokou pravděpodobnost na udělení azylu mají i občané Eritreje, Afghánistánu či Iráku. Ve všech těchto případech pravděpodobnost přesahuje 68 procent. Mezi žadateli o azyl se ale vyskytují i občané Pákistánu, Nigérie či Ruska, pravděpodobnost úspěšné žádosti se pohybuje kolem 22 procent.

„Ze současných dat se velmi těžko odhaduje, kolik migrantů podalo uvnitř EU více žádostí o azyl. Zároveň prakticky není jak zjistit, kolik migrantů se po Evropě pohybuje, aniž zatím jsou kdekoliv registrováni (takoví lidé nemohou ani legálně pracovat, ani získávat sociální příspěvky). Další potíží pak zůstává poměrně nízká úspěšnost EU ve vracení lidí, kteří se žádostí o azyl neuspěli, do zemí původu. Podíl těch, jež se podaří vrátit a kteří z pohledu EU nejsou uprchlíky, podle dostupných dat činí asi 40 %. EU dosud nebyla příliš úspěšná ve zvýšení této hodnoty,“ píše server.

Z odhadovaného počtu žádostí 1,6 milionu asi milion směřoval do Německa. Šanci uspět se žádostí má 500 tisíc nebo 600 tisíc lidí z předpokládaného počtu 1,6 milionu. Milion žadatelů by tedy měl být vrácen domů. Prozatím lze ale o úspěšnosti vracení migrantů pochybovat.