Ústavní právník Jan Wintr prozradil, jak se dívá na to, že chce Senát omezit pravomoci prezidenta Miloše Zemana. Může se dle něj skupině senátorů podařit prohlásit Zemana za neschopného vykonávat úřad? Je prý věcí výkladu, co se vlastně výrazem neschopnost myslí. „Dá se vykládat ve smyslu fyzické neschopnosti, tedy kdyby byl prezident v kómatu nebo unesený,“ řekl právník a dodal: „U nás by jasný obsah článku 66 mohly vdechnout ústavní orgány, které o něm rozhodují, tedy Sněmovna, Senát a poté kontrola Ústavním soudem. Nelze tedy předem jasně říci, na které případy se nutně vztahuje a na které ne, ale může nastat, že tyto tři orgány se usnesou, že prezident svůj úřad není schopen vykonávat.“
    
Podle senátora a budoucího možného kandidáta na prezidenta Pavla Fischera je Zeman dezorientovaný a špatně si prý vykládá ústavu. Zda to může stačit na prohlášení prezidenta neschopným vykonávat úřad, Wintr nedokázal odpovědět. „To nedokážu říci. Formulace, že prezident nemůže ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat, je úmyslně poměrně neurčitá a záleží na vůli Sněmovny, Senátu a posouzení Ústavním soudem. V různě riskantních okamžicích může být tato laťka nastavena různě.“

V rozhovoru je také připomenuto, že Senát se pokoušel Zemana z Hradu dostat už před dvěma lety za pomoci ústavní žaloby. Ta se podává ve chvíli, kdy prezident spáchal ústavní delikt. Ústavní soud by pak v takovém případě prý mohl prezidenta zbavit úřadu. Tehdy však žaloba neprošla přes Sněmovnu.

Dnes je situace údajně jiná. Senátoři nyní nechtějí podávat ústavní žalobu, ale se Sněmovnou se chtějí shodnout na tom, že prezident není schopen vykonávat úřad. Rozdíl je v tom, že pokud by Zeman byl shledán neschopným vykonávat úřad, prezidentem by zůstal i nadále. Jen pravomoci, jako jmenování generálů či uzavírání mezinárodních smluv, kde je potřeba kontrasignace premiéra, by předseda vlády vykonával sám. Právo jmenovat vládu by pak dle Wintra přešlo na předsedu Sněmovny.