Šest let vězení si má odsedět mladý muž ze Znojma, který podle obžaloby v diskusi na internetu schvaloval teroristický útok na Novém Zélandu v březnu 2019. Pravicový extremista z Austrálie při něm zastřelil ve dvou mešitách v Christchurchi pět desítek mužů, žen i dětí. Obžalovaný to pod přezdívkou SSman okomentoval slovy, „jak jim chutná jejich medicína? Dobrá práce“. Rozsudek v úterý vynesl Krajský soud v Brně. Zatím však není pravomocný, protože muž se proti němu na místě odvolal, a tak se případem bude zabývat Vrchní soud v Olomouci. V souvislosti se schvalováním útoku řešily české soudy už několik případů, obžalovaným však doposud uložily podmíněné tresty.

„Ten rozsudek je tvrdý, ale odpovídá tomu, co umožňuje současné znění trestního zákoníku,“ říká pro ParlamentníListy.cz expert na problematiku terorismu a extremismu Miroslav Mareš na § 312e trestního zákoníku, kde je podpora a propagace terorismu, ale i jeho veřejné schvalování, ohodnocena sazbou odnětí svobody na dva roky až deset let. „V souvislosti s dalšími rozsudky v podobných věcech bych viděl jako rozumné, kdyby došlo k úpravě v tom smyslu, že by schvalování terorismu bylo přísněji trestáno pouze v případě závažnějších následků. Pro méně závažné případy by trestní sazbu bylo možné snížit či využít alternativní tresty,“ přimlouvá se profesor Miroslav Mareš, garant studijního programu Bezpečnostní a strategicka studia katedry politologie FSS Masarykovy univerzity.

U nás jsou velmi přísné sazby za verbální trestné činy

Polemizuje s hlasy, které tvrdí, že tak vysoké tresty nepadaly ani za „protirežimní“ výroky a názory v období totality. „Záleží na definici názoru. Obecně i vyjádření názoru může být za různých okolností za hranou zákona. V případě tohoto paragrafu je zde vazba na terorismus coby brutální násilné jednání. Ale je skutečností, že ty sazby jsou vysoké a obecně soudobá Česká republika má velmi přísné trestní sazby za tzv. verbální a podobné trestné činy. Za komunistů nebyl přesný ekvivalent tohoto trestného činu schvalování terorismu. Tam spíše docházelo k tomu, že například v padesátých letech byly letákové akce zveličeny vyšetřovateli a soudy na vlastizradu a trestány velmi přísně,“ poukazuje Miroslav Mareš.

„Je to přísný trest a nelíbí se mi, že v té samé věci rozhodovali plzeňský i pražský soud a oba volily podmíněné tresty, kdežto brněnský zvolil nekompromisní nepodmíněný trest, dokonce vyšší, než chtěl státní zástupce. To nesvědčí o jednotném postupu české justice,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz advokát Jaroslav Ortman. Poukazuje tak na rozhodnutí soudu v Plzni v červenci minulého roku, kdy pachatel z Kraslic na Sokolovsku dostal za srovnatelný skutek tříletou podmínku, a na verdikt pražského soudu z června loňského roku, který také stanovil tříletou podmínku. „Pro právní jistotu občana to není nic dobrého, navíc diametrálně odlišné tresty na Moravě od trestů v Čechách nejsou dobrou vizitkou české justice,“ tvrdí zkušený advokát.

Dostal „raketu“, radní ODS odešel pouze s přestupkem

Vzhledem k podanému odvolání očekává, že by se vynesený trest měl dostat na přibližně stejnou úroveň jako rozsudky předchozí. „Byť je ten čin ohavný, řeknu přímo hnusný, a ten člověk si zaslouží trest, tak si nemyslím, že za tyhle dvě věty to je na šest let nepodmíněně. Pokud se Krajský soud v Brně rozhodl zohlednit osobu pachatele, že byl už v minulosti jako mladistvý trestán, tak – proboha – to nemůže být důvod pro tak drakonický trest. Při ukládání trestu je prvořadý způsob spáchání trestného činu, ohrožené zájmy a to, čeho se dopustil. Osoba pachatele nastupuje jako vlivný argument, ale až ve druhé linii. Není však možné, aby člověk proto, že byl v minulosti souzen, za to dostal ‚raketu‘. Tohle opravdu není nic jiného než ‚raketa‘ čili vysoký trest odlišný od těch předchozích,“ konstatuje Jaroslav Ortman.