Kampaň kandidátů na nového předsedu stále ještě nejsilnější strany německého parlamentu naplno propukla v úterý. To zájem kandidovat oznámili dva hlavní favorité. A hned se také ukázalo, kdo nejspíš bude tahat za kratší konec provazu.

Již dříve se hovořilo o tom, že hlavními adepty na post předsedy jsou tři kandidáti.

Jedním je Armin Laschet, který je premiérem v nejlidnatější spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Občas se odvážil umírněně kritizovat Angelu Merkelovou nebo se postavit proti přehnanému bláznění moderní levice (o Vánocích se třeba kategoricky postavil proti programu veřejnoprávní televize, ve kterém malé děti zpívaly, že „Babička je ekosvině“), jinak je ale považován za kandidáta, který by spíše pokračoval ve „středové“ politice, kterou do kdysi pravicové unie zavedla Angela Merkelová.

Pravým opakem je Friedrich Merz. Pamětník časů Helmuta Kohla, který byl na začátku století předsedou poslaneckého klubu CDU ve Spolkovém sněmu, než jej Angela Merkelová přinutila úplně odejít z politiky, se nyní po více než deseti letech v civilním zaměstnání pokouší o comeback.

Třetím z favoritů je současný ministr zdravotnictví Jens Spahn, který má v kabinetu Merkelové pověst příležitostného umírněného kverulanta proti nápadům koaličních sociálních demokratů. Devětatřicetiletý Spahn byl zároveň vnímán jako kandidát „mladých“ proti šedesátníku Merzovi a téměř šedesátníku Laschetovi.

O to větší překvapení nastalo, když se v úterý ráno objevili na tiskové konferenci společně Laschet se Spahnem a oznámili záměr dále postupovat v tandemu. Laschet by v něm měl být předsedou a Spahn prvním místopředsedou a jednou předpokládaným nástupcem.

Čekalo se, jak zareaguje Merz. Ten se před novináři objevil před polednem a prezentoval svoji vizi CDU. Mimo jiné mluvil o tom, že strana musí více bojovat s kriminalitou přistěhovalců a také že by se měla zamyslet nad tím, zda je vhodné mít stále otevřené hranice.

Pak také ujistil přítomné novináře, že chce bojovat proti pravicovému extremismu, čímž se po střelbě v Hanau minulý týden v německé politice zaklínají úplně všichni.