Omezením svobody vysokých škol se omezí i jejich rozvoj, obává se Jiří Zlatuška z předsednictva Rady vysokých škol (MfD upozorňuje, že se jedná o jiný orgán, než jaký chce vytvořit ministerstvo školství).

Rady vysokých škol by vybírali politici nebo zástupci byznysu

Politikům prý nejde o lepší vzdělání a cílem je především profit. „Buď se po reformě dostaneme před rok 1989, nebo zachováme akademické svobody tak, jak se to osvědčilo v zemích, kde univerzity prosperují,“ řekl Zlatuška deníku MF Dnes.

Další změnou je zavedení školného až 10 tisíc korun za semestr. Proti tomu chtějí protestovat studenti, připravují také stávky.

Student by na školné potřeboval až 100 tisíc korun. Musí zároveň platit ubytování nebo učebnice

Studenti poukazují na to, že musí platit učebnice, ubytování a do toho by přibylo i školné. V některých případech by rodiče studentů na placení školného neměli. Ministerstvo proto plánuje zavedení systému finanční pomoci formou půjček. Studenti se ale obávají zadlužení.

„Měsíční výlohy na studium jsou již nyní kolem šesti tisíc korun měsíčně. To je drahé,“ souhlasí se studenty senátor a stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD).

Vypočítal, že bakalářský titul by po zavedení školného stál 60 tisíc korun. Magisterské studium by vyšlo na 40 tisíc korun. Dohromady se jedná o 100 tisíc a k tomu se musí připočíst úroky bance, uvádí MfD.

„Takže skončím školu, nebudu mít rodinu ani práci, ale dluh už ano,“ uvádí Jakub, student gymnázia.

Půjčku by studenti museli splácet hned po nástupu do práce

Koaliční vláda ale trvá na školném a slibuje, že jeho zavedení přinese univerzitám potřebné peníze. Školné má údajně zkvalitnit studium. Připravovaný zákon o finanční podpoře studentů, kteří by neměli na školné, se ale z původní verze změnil.

Původně měli studenti začít se splácením půjčky až tehdy, když jejich plat dosáhne výše průměrné mzdy. „Teď je tato hranice na dvojnásobku minimální mzdy, tedy mnohem níže. To v praxi znamená, že každý bude splácet dluh hned po nástupu do práce a nikoli později, jak ministr sliboval,“ vysvětlil MfD Miroslav Jašurek ze Studentské komory Rady vysokých škol.

Pokud se nepovede reformní zákony změnit, hodlají studenti pořádat demonstrace. Konkrétní formu protestů chtějí projednat na konci tohoto týdne. „Na několika vysokých školách se formují iniciativy a připravují akce na první týden letního semestru nebo na konec zkouškového období,“ řekla MfD mluvčí Studentské komory Heda Čepelová.