„Zhruba před rokem jsme u nás v analytické společnosti Next Finance vypracovali na toto téma analýzu a její závěry jsou platné dodnes. Vyplývá z ní, že příchod nevzdělaných imigrantů bude pro německé veřejné finance čistým nákladem ve výši zhruba 1,8 mld. eur. Co ale udělají migranti s celou ekonomikou, je zcela jiná otázka. Jako jedna z metod pro měření blahobytu se už dlouho používá výpočet hrubého domácího produktu, zkráceně HDP. K jeho výpočtu se (dle jedné z metod) používá součet spotřeby domácností, investic, výdajů vlády na nákup statků a služeb a čistého exportu,“ zmínila Šichtařová paradox, kdy migrant žijící z dávek může zvyšovat HDP, i když bohatství daného státu nijak nezvyšuje. I migrant, jak uvádí, totiž nakupuje jídlo a platí za služby, což zvyšuje spotřebu. 

Růst postavený na přílivu migrantů je však podle Šichtařové růstem na dluh. „Je jen statistickou hříčkou, nikoli dlouhodobým zvýšením blahobytu země,“ zmínila. Migranti, jak uvádí, budou utrácet z dávek. „Ty budou muset státy krýt vydáváním státních dluhopisů. Kdyby se tyto peníze místo projedení v dávkách raději investovaly do infrastruktury – třeba na výstavbu dálnic – přínos pro ekonomiku by byl větší. Takto utracené peníze by se totiž jednoduše v ekonomice víckrát otočily,“ zmínila Šichtařová.

Poté se rozhovořila také o psychologickém hledisku. „Kvůli vyšším výdajům na migranty mohou politici začít strašit utahováním opasků. Z vlastní zkušenosti víme, že strašení důchodovou reformou nebo dvojité zvyšování DPH může náladu v ekonomice výrazně ochladit. Slova o šetření kvůli migrantům tak mohou v delším období zpomalit i růst takového kolosu, jako je německá ekonomika,“ dodala.

Šichtařová pak shrnula, že nekončící přísun migrantů by díky nárůstu spotřeby měl na papíře zvyšovat tempo růstu HDP v Evropě o 0,2–0,3 procentního bodu. „To může být čárkou, kterou si politici odškrtnou. Neříkáme však, že přínos uprchlíků bude zdravým důvodem k růstu evropské ekonomiky,“ uzavřela tuto otázku.

Vyjádřila se však také k negativům, která uprchlíci německé ekonomice přinesli. „Klíč k odpovědi se skrývá v kvalifikaci uprchlíků. V zemích, odkud pocházejí, najdeme mnoho analfabetů a naopak velký nedostatek vysokých škol. V nejvyspělejším ze států, odkud uprchlíci přicházejí, tedy v Sýrii, činí podíl vysokoškoláků na celkové populaci jen šest procent. Navíc v mnoha případech tamní vysokoškolské tituly nejsou srovnatelné s tím, co musí pro jejich získání udělat němečtí studenti,“ uvedla s dodatkem, že není ani lehké uprchlíky vzdělávat. 70 procent uprchlíků ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku, kteří se začali učit nějakému řemeslu před dvěma lety, studium podle ní nedokončilo. Pro posouzení ekonomických přínosů nebo naopak újmy je podle ní přitom rozhodující právě pracovní a vzdělanostní kvalita lidí, kteří do Německa přicházejí.

Jeden migrant stojí stát o 1800 eur ročně (asi o 50 tisíc Kč) více, než kolik činí jeho přínos, tvrdí dále Šichtařová. „Pokud budeme uvažovat, že do Německa v roce 2015 dorazil milion migrantů, jednalo se pro německý rozpočet o čistý náklad ve velikosti 1,8 mld. EUR, neboli 0,06 % HDP. To samozřejmě není suma, kterou by německý rozpočet neustál. Do budoucna a při příchodu dalších statisíců migrantů však toto číslo může narůstat. Snižování celkového německého dluhu směrem k hladině 60 % HDP tak půjde mnohem pomaleji než bez migrantů,“ uzavřela se slovy, že německou ekonomiku primárně táhnou externí vlivy. V roce 2017 ji však, uvádí ekonomka, bude čekat zpomalení.

Celý příspěvek Markéty Šichtařové:

Přepis rozhovoru Markéty pro rádio ZET- kolik je pravdy na tvrzení, že díky imigrantům německá ekonomika rostla?

1. Paní Šichtařová, média přinesla zprávu, že německá ekonomika díky uprchlíkům roste. Lze tuto zprávu skutečně vnímat tak pozitivně, jak je uvedena?

Zhruba před rokem jsme u nás v analytické společnosti Next Finance vypracovali na toto téma analýzu a její závěry jsou platné dodnes. Vyplývá z ní, že příchod nevzdělaných imigrantů bude pro německé veřejné finance čistým nákladem ve výši zhruba 1,8 mld. EUR. Co ale udělají migranti s celou ekonomikou, je zcela jiná otázka. Jako jedna z metod pro měření blahobytu se už dlouho používá výpočet hrubého domácího produktu, zkráceně HDP. K jeho výpočtu se (dle jedné z metod) používá součet spotřeby domácností, investic, výdajů vlády na nákup statků a služeb a čistého exportu. 
A jsme u paradoxu: I migrant, který žije z dávek, může zvyšovat HDP. Je přitom jasné, že se bohatství daného státu nijak nezvyšuje. Také migrant totiž nakupuje jídlo a platí za služby, což zvyšuje spotřebu, jednu ze složek pro výpočet HDP. Takže i nezaměstnaný migrant přispívá k tomu, že HDP roste, ačkoliv blahobyt celé země se dlouhodobě snižuje. 
Zkrátka růst postavený na přílivu migrantů je růstem na dluh. Je jen statistickou hříčkou, nikoli dlouhodobým zvýšením blahobytu země. Migranti budou utrácet z dávek. Ty budou muset státy krýt vydáváním státních dluhopisů. Kdyby se tyto peníze místo projedení v dávkách raději investovaly do infrastruktury – třeba na výstavbu dálnic - přínos pro ekonomiku by byl větší. Takto utracené peníze by se totiž jednoduše v ekonomice víckrát otočily. Navíc je tu ještě psychologické hledisko. Kvůli vyšším výdajům na migranty mohou politici začít strašit utahováním opasků. Z vlastní zkušenosti víme, že strašení důchodovou reformou nebo dvojité zvyšování DPH může náladu v ekonomice výrazně ochladit. Slova o šetření kvůli migrantům tak mohou v delším období zpomalit i růst takového kolosu, jako je německá ekonomika.
Takže abychom si to shrnuli: Nekončící přísun migrantů by díky nárůstu spotřeby měl na papíře zvyšovat tempo růstu HDP v Evropě o 0,2 – 0,3 procentního bodu. To může být čárkou, kterou si politici odškrtnou. Neříkáme však, že přínos uprchlíků bude zdravým důvodem k růstu evropské ekonomiky.

2. Tak tedy naopak jaké negativum německé ekonomice uprchlíci přinesli? Vyjma dávek jako takových, které uprchlíci pobírají?

Klíč k odpovědi se skrývá v kvalifikaci uprchlíků. V zemích, odkud pocházejí, najdeme mnoho analfabetů a naopak velký nedostatek vysokých škol. V nejvyspělejším ze států, odkud uprchlíci přicházejí, tedy v Sýrii, činí podíl vysokoškoláků na celkové populaci jen šest procent. Navíc v mnoha případech tamní vysokoškolské tituly nejsou srovnatelné s tím, co musí pro jejich získání udělat němečtí studenti. 
A navíc se ukazuje, že není vůbec lehké uprchlíky vzdělávat. 70 procent uprchlíků ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku, kteří se začali učit nějakému řemeslu před dvěma lety, studium nedokončilo. Pro posouzení ekonomických přínosů nebo naopak újmy je přitom rozhodující právě pracovní a vzdělanostní kvalita lidí, kteří do Německa přicházejí.
Index kriminality, index vzdělání a ukazatel velikosti šedé ekonomiky v domovských zemích uprchlíků by nám tedy měly více napovědět o tom, kdo tvoří zástupy mířící do Evropy. Data potvrzují, že Syřané (tvořící více než 50 % uprchlíků) převyšují další uprchlíky mírou vzdělání. Data také naznačují, že velikost šedé ekonomiky není v Sýrii extrémně vysoká. Problém však spočívá ve vysoké míře kriminality v Sýrii. To data z Afghánistánu (Afghánci tvoří 20 % z masy lidí proudící do Evropy) jsou ještě výrazně horší. Afganistán se potýká s vysokou mírou kriminality a extrémně nízkou vzdělaností. Navíc domovské země migrantů jsou silně načichlé korupcí. Z toho je zřejmé, že se většina imigrantů nebude kvůli své odlišnosti schopná v nové zemi okamžitě zařadit nejen do pracovního procesu, ale ani do společnosti. 
Německý institut Ifo šel ve svých průzkumech ještě dál a došel k závěru, že 59 % německých firem myslí, že migranti nemají šanci uspět ani jako nekvalifikovaní zaměstnanci. 37 % firem se domnívá, že by se z migrantů mohli díky zaučení rekrutovat budoucí zaměstnanci. 63 procent firem v to ale nevěří.

3. Existuje nějaký spolehlivý výpočet, který by uměl vyjádřit náklady, které Německo v souvislosti s uprchlickou vlnou má?

Podle institutu Ifo stojí jeden migrant stát o 1800 eur ročně (asi o 50 tisíc Kč) více, než kolik činí jeho přínos. Pokud budeme uvažovat, že do Německa v roce 2015 dorazil milion migrantů, jednalo se pro německý rozpočet o čistý náklad ve velikosti 1,8 mld. EUR, neboli 0,06 % HDP. 
To samozřejmě není suma, kterou by německý rozpočet neustál. Do budoucna a při příchodu dalších statisíců migrantů však toto číslo může narůstat. Snižování celkového německého dluhu směrem k hladině 60 % HDP tak půjdu mnohem pomaleji než bez migrantů.

4. Německá ekonomika je nyní opravdu v dobré kondici, co její růst primárně táhne?

Jsou to hlavně externí vlivy – a ty táhnou nejen Německo, ale i Česko, Slovensko, obecně celou Evropu a v podstatě i Ameriku. Když zůstaneme v Evropě, můžeme ukázat hlavně na ECB, její měnovou politiku, záporné úroky a „tisk peněz“. Je to tedy vlastně růst postavený na anabolikách. Je to vidět na mizerné kondici bank, což dokazuje třeba Deutsche Bank. Kdyby byl hospodářský růst zdravý, měly by i banky zdravé bilance. To ale neplatí. Navíc prosincová inflace v Německu překonala očekávání – a ECB po vyšší inflaci roky toužila. Ještě nedávno bychom mohli říct, že je to dobrá zpráva, když centrální banka po vyšší inflaci neustále volala, ale já jsem v tomto skeptická. ECB musí volit mezi reakcí na vyšší inflaci a reakcí na špatný stav hlavně jihoevropských bank. A asi zvolí banky, neboli na inflaci rezignuje.

5. Jak se podle Vás bude dařit německé ekonomice v roce 2017?

Na to se dá odpovědět jediným slovem: Čeká nás zpomalení.