Americký publicista Max Fisher považuje vítězství prezidentského kandidáta Fillona v primárkách konzervativní strany za symbolickou tečku konce éry, kdy tvořily západoevropské země jednotnou hráz proti ruským hrozbám. „Fillon vyzval k ukončení sankcí a staví se k Putinovi veskrze přátelsky. Pokud se potvrdí aktuální výsledky průzkumu a dvaašedesátiletý politik dokráčí do Elysejského paláce, rozšíří se tak řady prorusky orientovaných politiků o dalšího člena,“ píše Fisher v deníku The New York Times. Ten je v USA všeobecně znám svou podporou demokratů a v prezidentských volbách se vehementně stavěl na stranu Hillary Clintonové a často mezi prvními psal o skandálech Donalda Trumpa.

„Brexit, vítězství Donalda Trumpa či úspěch Fillona naznačuje, že půlstoletí trvající jednota Západu vůči Rusku bere za své. Zcela jasně se ukazuje, že nastává dramatický posun na mezinárodním poli, v jehož důsledku se stává tvrdý přístup k ruské agresi minulosti,“ cituje Fisher amerického politologa Jamese Goldeiera a dodává, že vedle Fillona se k Rusku pozitivně staví i 45. prezident Spojených států Donald Trump.

„Trump avizoval užší spolupráci s Ruskem a hrozil upozaděním role Spojených států v rámci NATO. Voliči v některých východoevropských zemích navíc zvolili politiky, kteří rovněž souhlasí s přibližováním k Rusku,“ obává se Fisher s tím, že Fillon symbolizuje rovněž snahu zavedených evropských stran přebírat postoje a názory krajní pravice. „Fillon např. chce udržet Francii v EU, ale zároveň slibuje omezení imigrace a prosazování konzervativních hodnot.“

Fisher dále cituje analytika francouzského konzervativního think-tanku Hudson Institute Benjamina Haddada, podle kterého představuje pro mnoho obyvatel evropského kontinentu tzv. putinismus ideologickou alternativu ke globalismu a Evropské unii. „Putin je označován za zastánce konzervativních hodnot, který brojí proti uzavírání manželství osob stejného pohlaví, imigraci, islámu,“ říká francouzský muslim Haddad.

„Když vliv a moc Ruska stoupá, mají okolní státy v oblasti mezinárodních vztahů tři možnosti. Buď se snaží jeho vliv omezit, změnit strany a připojit se k němu, nebo této síle ustoupit a smířit se s ní. V posledních letech sebevědomá Evropa přijala za svou první možnost. Ovšem po volbách v USA a referendu ve Velké Británii se jeví tato varianta jako nereálná. Stále více evropských států naopak směřuje k variantě třetí,“ obává se Fisher.

Fisherovy obavy z posilování vlivu Ruska v Evropě sdílí také server Politico a konkrétně jmenuje několik evropských politiků, kteří údajně patří k Putinovým podporovatelům. Ve Francii jsou to oba pravděpodobní postupující kandidáti do 2. kola prezidentských voleb Fillon a Le Penová. Server dále zmiňuje také Estonsko, kde byl pověřen sestavením vlády předseda proruské Estonské středové strany Juri Ratas. „Také v Bulharsku stane v čele vlády prorusky orientovaný politik. Rumen Radev se již nechal slyšet, že chce zlepšit vztahy s Kremlem a ukončit sankce,“ dodává server.

Seznam přátel Putina z pohledu serveru Politico doplňuje dále nedávno zvolený prezident Moldavska Igor Dodon či vůdce nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders. „Nizozemci odmítli v referendu dohodu o přidružení Ukrajiny k EU a průzkumům vévodí strana Wilderse, který volá po vystoupení země z EU,“ uvádí Politico a do „Putinovy koalice“ řadí rovněž Řecko, jehož premiér Tsipras žádal Rusko o finanční výpomoc.

Server Politico dále „ukazuje prstem“ na maďarského premiéra Viktora Orbána, který prý zejména v oblasti energetiky zcela otevřeně upřednostňuje vztahy s Ruskem. Výčet Putinových spojenců uzavírá také americký prezident Donald Trump. „Už během kampaně vyjadřoval Trump vůči Putinovi neskrývaný obdiv. Oceňoval jeho vůdcovství a vyzval ke zlepšení vzájemných vztahů,“ konstatuje Politico.