Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neustále apeluje na západní spojence, aby poskytli více systémů protivzdušné obrany kvůli ochraně ukrajinských měst a infrastruktury před ruskými raketami, bombami a bezpilotními letouny.

Na výzvu nyní reagovalo Německo, které přislíbilo tři ze svých jedenácti baterií Patriot americké výroby a více než 50 systémů protivzdušné obrany kratšího dosahu Gepard a raket vzduch–vzduch. Ostatní země ale Německo nenásledují a s další pomocí už se čím dál více zdráhají.

Německo před měsíce spustilo iniciativu Okamžitá akce na ochranu vzdušného prostoru, ke které se připojila řada států. Německé ministerstvo obrany uvedlo, že Belgie, Dánsko, Norsko, Kanada a Nizozemsko se zavázaly k financování a Francie, Španělsko, Rumunsko, Litva, Belgie, Spojené státy a Spojené království přislíbily poskytnout materiál a rakety. Do programu se chce zapojit také Lotyšsko.

V rámci shánění financí se podařilo vybrat 1 miliardu eur, které by měly pomoci v ochraně vzdušného prostoru Ukrajiny. Vysocí němečtí politici, především ministryně zahraničí Annalena Baerbocková a ministr obrany Boris Pistorius, nyní apelují na spojence, aby splnili své sliby a darovali Ukrajině baterie protivzdušné a protiraketové obrany Patriot. Další vyslání je „absolutní prioritou“, řekla Baerbocková během úterní cesty do Kyjeva, jak informuje bruselský list Politico. 

Ačkoli německá iniciativa zahrnuje i alternativy, jako jsou systémy protivzdušné obrany SAMP/T, NASAMS, HAWK, IRIS-T nebo S-300, jsou to právě americké Patrioty, které jsou proti útokům nejúčinnější. Výhody Patriotů jsou zřejmé, ukrajinští vojáci jsou již vycvičeni k používání systému odpalovacích zařízení na nákladních automobilech spolu s radary a stíhači.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se nedávno jasně vyjádřil, že „existují systémy Patriot, které mohou být Ukrajině poskytnuty“. Ale zatím se nezdá, že by další země byly ochotné své systémy poskytnout.

Důvodem je i fakt, že celá iniciativa je na bázi dobrovolnosti a chybí jakékoliv rozhodující orgány. „Neexistuje žádné evropské vedení ani jednota mezi hlavními aktéry,“ řekl Nico Lange, bývalý náčelník štábu německého ministerstva obrany a nyní pracovník think-tanku CEPA. „Pocit naléhavosti se nezvýšil, spíše je tu teď pocit úlevy, že Američané opět dodávají,“ uvedl Lange.

“There is no leadership and no unity between the main actors,” said Nico Lange, ex-chief of staff at Germany's defmin now fellow at CEPA. “The sense of urgency has not increased, there’s more a sense of relief that the Americans are delivering again.” https://t.co/XC7ggF08Ik

— Nicholas Vinocur ?? (@NicholasVinocur) May 23, 2024

Klíčovým důvodem je také fakt, že systémy Patriot jsou velmi drahé, přibližně 1 miliarda dolarů za každou baterii a miliony za každou vystřelenou stíhací raketu. „Navíc země nejsou ochotny akceptovat zásah do vlastní protivzdušné obrany, který by byl nutný k realizaci dodávek na Ukrajinu,“ uvedl Fabian Hoffmann, výzkumník zabývající se raketovými technologiemi na univerzitě v Oslu.

„Německo se kvůli podpoře Ukrajiny dostává do obrovské mezery ve vlastní obraně. Objednací lhůty na baterie Patriot jsou přitom stále delší,“ upozorňuje Hoffmann.

Z ostatních evropských zemí, které mají baterie, už odmítlo zaslat své systémy Španělsko, Řecko a Polsko, přičemž polský premiér Donald Tusk trvá na tom, že nemá zálohu. Tyto země zatím alespoň posílají rakety do baterií Patriot.

Rumunský prezident Klaus Iohannis uvedl, že Spojené státy na něj tlačí, aby část své protivzdušné obrany poskytl Ukrajině. „Musím to projednat v Nejvyšší radě obrany, abychom zjistili, co můžeme nabídnout a co za to můžeme dostat, protože je nepřijatelné nechat Rumunsko bez protivzdušné obrany,“ řekl Iohannis.

„Chtějí náhradu jedna ku jedné,“ komentoval situaci Hoffmann. Jedním z možných řešení by podle něj mohlo být, že země, které mají Patrioty objednané, by se vzdaly svého místa v čekací frontě ve prospěch zemí, které jsou ochotny darovat své stávající systémy Ukrajině.

Například Švýcarsko má objednáno pět baterií Patriot, ale zatím nedalo najevo, že je připraveno poslat své brzy vyřazené systémy na východ. Problémem také je, že dodání nových systémů má více než dvouleté zpoždění.