Ministerstvo kultury pracuje na novém zákonu, pomocí kterého by chtělo zajistit více peněz na financování kultury, především pak těch umělců, „kteří svojí činností nedosahují dodatečných finančních příjmů“. Podle ministerského materiálu, který se teď objevil na veřejnosti, by chtěl resort kultury pod vedením Martina Baxy z ODS k poskytování příspěvků na tvůrčí a studijní účely umělcům vyčlenit až 100 milionů korun.

Někteří umělci a kulturní pracovníci chtějí peníze daňových poplatníku a chtějí je proto, aby mohli v klidu tvořit a měli sociální jistoty. Tomuto výpalnému z peněz daňových poplatníků říkají „status umělce“, dodává Bobošíková k novému zákonu, který status umělce zavádí.

„Status umělce s sebou přináší mnohamilionové náklady na státní rozpočet, další administrativu a hlavně jistotu, že u nás už dávno neplatí přísloví ,bez práce nejsou koláče' - vláda jedná podle pravila: koláče má ten, kdo si je vyřve. Obzvláště, když řve umělec,“ pokračuje moderátorka pořadu Aby bylo jasno.

Vláda tedy podle Bobošíkové jinými slovy říká: Valorizace seniorům snížíme a umělcům, kteří si na sebe nevydělají, neporadíme, aby šli dělat něco, čím se uživí, ale pošleme jim peníze ušetřené třeba na seniorech.

Umělci si podle Bobošíkové stěžují na samé nejistoty v životě. Nejistotu výdělku, nejistotu, co bude dělat tanečník, pokud se zraní, a tak podobně. Dovolávají se při tom toho, že řada států EU už status umělce zavedla. Tak reagovala Bobošíková na demonstrace umělců pořádané loni v červenci, kdy se řešila otázka, jak lidi přesvědčit, že si umělci takováto zajištění zaslouží.

Za peníze daňových poplatníků chce své sociální jistoty například básnířka Anna Štičková, která se na sociálních sítích představuje jako děvucha ze Sudet. „Dospěli jsme do fáze, kdy se kulturou nelze důstojně uživit. A dost možná už ani nedůstojně. Dlouhodobě se potýkáme se systémovým nerespektem a mikroagresí vůči nám a našim profesím,“ stěžovala si loni v červenci na demonstraci za sociální jistoty, že se kulturou nelze důstojně uživit.

Na demonstraci volala po respektu a jistotách pro umělce, ale Bobošíková upozornila, že všechna angažmá básnířky, která se jí podařilo najít, pocházela z veřejných dotací, tedy z peněz daňových poplatníků. 

Fialova vláda ale stesky umělců vyslyšela a tak i zmíněné a jí podobným může být udělen status umělce. Ten je určen osobám, které nemají dostatečné příjmy ze své umělecké činnosti. Kdo dostane status umělce, bude moci žádat o státní příspěvek na tvůrčí nebo studijní účely. O tom, komu bude status umělce přidělen, má rozhodovat ministerstvo kultury.

Ministerstvo žádost o status posoudí však pouze administrativně. Uvedlo, že „rozhodně nebude posuzovat odborné nebo umělecké kvality umělce“.

Kdo od ministerstva status umělce získá, se nedozvíme, jelikož správní řízení bude ze zákona neveřejné. „Dá se tedy předpokládat, že umělcům, kterým současní mocní ruší koncerty nebo sály, na ministerstvu kultury vedeném ODS pšenka nepokvete, i kdyby byli chudí jako kostelní myši,“ dodala Bobošíková.

Návrh zákona také říká, že status umělce bude moci získat fyzická osoba bez ohledu na státní příslušnost, která vykonává tvůrčí činnost, například hudebník, herec, autor, překladatel nebo činnost bezprostředně související s uměleckou činnosti, tedy podpůrné profese přímo napojené na umělecký provoz jako je například zvukař.

Ministerstvo kultury nebude při udělování statusu umělce zkoumat ani uměleckou úroveň žadatele, ani jeho dosavadní uměleckou praxi a její výsledky. Nebude zkoumat ani vzdělání žadatele, ani otázku umělcovi svéprávnosti či trestní zachovalost.

„Co myslíte, není to na zkoumání svéprávnosti a možná i trestního rejstříku předkladatelů tohoto zákona? Na osoby označenými ministerskými úředníky statusem umělce chce vláda vyčlenit 100 milionů ročně. A víte proč? Protože se pohybují v prostředí, kde převažuje nabídka pracovní síly nad poptávkou,“ cituje Bobošíková z návrhu zákona z dílny ministerstva ODS.

A závěrem Bobošíková dodává: „Za Fialovy vlády prožívají zbytky svobodného trhu politickou eutanazii. A nastupuje socialismus jako řemen.“

Záměr ministra Martina Baxy za ODS pobouřil také předsedu Svobodných Libora Vondráčka. „Moc dobře víme, že 100 milionů korun státní rozpočet nevytrhne. Jenže halíře dělají talíře a tento papalášský přístup se neprojevuje zde. Vláda by měla místo vymýšlení dalšího rozdávání mezi vyvolené každé takové rozdávání začít rušit,“ uvedl Libor Vondráček. „Tento arogantní přístup při správě veřejných peněz je pro pravicové Svobodné něčím zcela nepochopitelným. Jedná se o další důvod pro podporu naší myšlenky, že celé Ministerstvo kultury je úřadem na zrušení,“ dodal rezolutně Vondráček, který připomněl, že se tak děje v okamžiku, kdy vláda zvýšila lidem i firmám daně a odvody, aby údajně konsolidovala veřejné finance. 

Vyplácení uměleckých gáží z veřejných prostředků ovšem není jedinou akcí, při které se „plácl přes kapsu“ ministr kultury Martin Baxa. Zaujme též akce „Smetana 200", v jejíž číslovce je skryto nejen kulaté výročí slavného skladatele, ale také 200 milionů, které se vláda na jeho oslavy rozhodla uvolnit.

Smetanovské oslavy jsou součástí akce „rok české hudby“, která má propagovat českou hudební tvorbu doma i ve světě.

„Dvousté výročí narození Bedřicha Smetany vnímám jako silný impuls k propagaci české kultury u nás i za hranicemi naší vlasti. Výročí je pro Českou republiku celonárodním tématem, které se neomezuje jen na oblast hudby, ale má světu ukázat Českou republiku jako kulturní velmoc a Bedřicha Smetanu jako skladatele světového formátu. V zahraničí bude projekt rovněž oslavou a propagací Smetanova díla v evropském i světovém kontextu, zároveň ale přispěje k mezinárodní prezentaci České republiky jako kulturní velmoci a posílení jejího renomé ve světě,“ uvedl k tomu ministr Baxa.

Z této částky podle zveřejněných výsledků dotačního řízení dostanou nejvíce festivaly Smetanova Litomyšl a Pražské jaro, a to částky 14 milionů a 10,5 milionu. Národní divadlo Brno pak získalo 12 milionů.